ČSSD is sexy

"Levice, sociální demokracie vyhraje v Česku předčasné parlamentní volby a potom budou vztahy s Ruskem zase výborné. Do té doby se pro ně budu snažit dělat, co mohu z pozice předsedy sněmovny."

KSCSSD is sexy. Ale nechraneny styk cesky volici, je velmi nebezpecny.

Tak se nechal slyšet marxista-leninista Miroslav Vlček, rodný syn Komunistické strany sociálně demokratické, Komunistické strany Československa, a absolvent VUMLu, na opulentní žranici na ruském velvyslanectví, pořádané u příležitosti jednání rady ředitelů ropného koncernu Lukoil v Praze 23.4.2009.

Do praskání kuliček pravého kaviáru přežvykovaných v ústech vrcholných představitelů levicového mesiášstva a cvakání prázdných stakanů vodky pokládaných zpět na tácy zazněla ona prorocká slova soudruha s nejvyšší hypotékou ve straně. A co na to ostatní soudruzi?

Komunisté za sociální demokracii v Brně si onen Vlčkův prvomájový závazek hned vzali k srdci, a na památník Sovětské armády - prý osvoboditelky - opět nainstalovali srp a kladivo, tedy dohnat a předehnat Vlčka.

Vám poděkování a lásku vám, sociálně demokratičtí komunisté, socdem is modafoka sexy.

Ještě soudruzi, aby jste zůstali věrni své zvrácené logice, na pohřebiště vojáků Wehrmachtu tedy doplňte hákový kříž. Ať je "armádním symbolům" učiněno zadost, a ti jež kvůli zločinným ideologiím, které představují, byli zavedeni na válečná jatka se věčně radují v hlíně v níž jsou pohřbeni.

Co bude dál? Věštěme s Vlčkem.

Dvacátého prvního srpna se multimilionářští proletáři se soudruhem Filipem slavnostně shodnou na jeho konstatování, že v onen den roku 1968 došlo jen k naplnění mezinárodních smluv mezi bratrskými slovanskými národy, přičemž slavnostní atmosféru vstupu bratrských vojsk kalili jen kontrarevolucionáři v ulicích a poté v čele s Kateřinou Brožovou a kamarádkou Petry Paroubkové obsadí 99,9% poslaneckých míst.

Mezitím slabomyslní konzumenti důmyslně vykonstruovaných polopravd nazývaných zprávami, skoupí protiprasečí antivirotika za stokoruny ze svého, aniž by se domáhali navrácení třiceti korun ze společného, což je zcela jistě naplňování jednoho z bodů Paroubkova protikrizového plánu na oživení ekonomiky a úspor v prázdné státní pokladně. Že si následnou konzumací oněch tobolek po prvním zakašlání vytvoří leda tak rezistenci onoho viru až jím případně onemocní, je nasnadě.   

Inu roušku na hubě viděti ve zprávách na Nóvě, to vyděsí i investora, natož pak českého důchodce co hodlá žít věčně, a levicového voliče co hodlá žít šťastně.

Cestující železnic, MUDRath kolektivně potrestá za platy manažerů zvýšením jízdného, a slíbí jim opět rozdat ze svého, za což ho bude nejen cestující veřejnost radostně volit.

Předseda prozatímní vlády jež byl též stranou ukován a zakalen v ocel, a jež hraje právě roli Karla Urbánka či Konstantina Černěnka, si ještě odbude pár schůzek s kandidáty na ministerské posty a poté se navrátí odkud přišel. Po takové „vládě" se i vládnutí Jiřího Paroubka bude zdát masám oslnivé.

I když neodbytně se vtírá ono známé, že nula od nuly pojde.

Nu což. Jistoty a prosperita. Se Sovětským svazem na věčné časy. A nikdy jinak.

Dost bylo Evropské unie a NATO.

Je třeba vrátit se zpět k hranicím, a ke garnizonám ruské okupační armády v každém druhém městě.