Co Sudeťák to Čech, nebo Němec, nebo Rumun...

Sudety jsou moje vlast, to je latinské motto na rámu mého horského kola, kterým lítám po horách, což je zmíněno názvem onoho biku, ale i v nížinách, aby se neřeklo :-)

Ano, Sudety jsou moje vlast, bodejť by taky ne, když jsem se v Sudetech narodil, žiji a taky i zemřu.

A narodil jsem se nikoli v etnicky vyčištěné oblasti, ale v multietnickém, multikulturním a multináboženském prostředí, které zde paradoxně po kataklyzmatech druhé světové války vzniklo.

Když byli odsud po 750 letech potomci středověkých prospektorů vyhnáni, aby zde zanechali své velké dílo, tedy průmysl, města a vesnice vytržená divoké přírodě, byli nahrazeni pestrou směsicí národností střední a východní Evropy, jakožto i Balkánu.

Přičemž zde byla ponechána i německá menšina lidí, důležitá pro provoz podniků. Proto jsem nikdy nechápal ani rasismus, protože jsem vyrostl mezi Sudetskými Romy, stejně jako nechápu útoky na národnosti jiné, takové, jaké probíhaly ze strany komunistických zločinců na setkání lidí v Brně.

Protože pro mně je zcela normální hovořit a žít s Němci, Slováky, Rumuny, Řeky, Romy, Volyňáky, Čechy, Hanáky, či Moravany, tedy všemi těmi, které si Sudety roztavily v tavicím tyglíku ve slitinu člověka tvrdého, houževnatého a pracovitého, takového, který zde přežije.

Proto se i z těchto nově příchozích a jejich děti stali Sudeťáci. Neboť být Sudeťákem neznamená mít nějakou národnost, ale naopak popřít ji a odevzdat ji horám a tomuto kraji náhorních planin, úžasné přírody a mála lidí.

To jen na okraj k tomu, abyste i vy z vnitrozemí porozuměli nám ze Sudet. Proč jsme jiní. A vy, komunisti, jděte do p dele (r si tam dopište už sami) a to na věčné časy a nikdy jinak!

Miroslav Václavek

Mährisch Schönberg