Chvála multikulturalismu

"Masová migrace vznikla jako falešná ideologie, že je jakýsi nárok, obecné lidské právo potulovat se kdekoliv po světě," Václav Klaus, MF Dnes, Rozhovor, 16.7.2005

Islám není kultura. Islám je násilnická a nebezpečná ideologie.

Česká republika začíná nebezpečně připomínat Papinův hrnec, jehož pojistný ventil se zasekl. Dlouho neřešené problémy jak ekonomické tak morální podstaty ucpaly odvod par, a objem uvnitř je čím dál víc horký, houstne a koncentruje se. Stačí jen trochu neopatrně přidat plamene a praskne, přičemž se ven nevyvalí nic hezkého.

Tuto komunisty a estébáky rozkradenou a vytunelovanou zemi, poslední dobou zachvátila utkvělá představa hledání vnějšího i vnitřního viníka tohoto stavu. Tak tomu chodí když se vyčerpají všechna lákadla a vějičky, na něž se obvykle předvolebně vábí masy. V této zemi, jejíž politická reprezentace se nikdy nezmohla na nějaké skutečné ideje a ušlechtilé cíle, to trvalo poměrně rychle.  

Stačilo, že rozvinutý západní svět přede dvěma lety ekonomicky zakopl, abychom my ryli hubou v zemi. Více než čtyřicet let trvající devastace této země, kterou prováděli komunisté ji zanechala ve stavu naprosté spouště a rozvratu. Není se tedy co divit, že jsme se stali slepým střevem ekonomiky především německé, s přebytkem laciné pracovní síly, závislé na poptávce po nových automobilech, které se zde montují dohromady.

To je příčina těch krásných čísel růstu, i těch nehezkých vypovídajících o propadu. Z toho rovněž plyne i to, že vliv místních politiků na to jestli budou červená nebo modrá, je marginální. I když pochopitelně tvrdí opak. Jejich role spočívá pouze v tom, jakou měrou budou obtěžovat občany tohoto státu se svými fantasmagoriemi. Jako jsou státní maturity nebo řidičské průkazy na zkoušku.

Současné vládnutí za pomoci jakýchsi kampaní podkreslených slogany, vypovídá spíše o inspiraci Mao ce Tungem nebo Klementem Gottwaldem, než o racionálních krocích podložených analýzami. Očekávám vytažení osvědčeného „Kdo nepracuje ať nejí,“ nebo „Republice více práce, to je naše agitace.“ To vše v rámci kampaně za ozdravění veřejných rozpočtů.

Nic proti, samozřejmě je nutno nežít na dluh natolik velký aby zemi stáhl na dno. Ale skutečnou snahu nacházet příčiny a tak předcházet rozpočtovým následkům jsem doposud nezaznamenal.

Přičemž vyřešení rozpočtového deficitu za loňský rok spočívá ve škrtu jednoho slova – Pandur.

Pro vyřešení rozpočtu roku příštího navrhuji škrtnout slovo – Kopřiva. A tak dál.

Ale to bychom byli u jádra věci, které by pochopitelně bylo proti nejbytostnějším zájmům postkomunistických oligarchů, stojících v pozadí jakékoliv vlády.

V tomto případě je tedy nutno nalézt přelud, na nějž se upře pozornost a nenávist mas. Je to stejné jako když samce vepře domácího nechají za účelem inseminace vylézt na maketu prasnice nazývanou fantom a on dosáhne svého, přičemž si vepř myslí jaké, že to nebylo.

Proto se nyní v hodině dvanácté vytahuje fantom škodlivého multikulturalismu a Romského nebezpečí jako trumfy, jimiž se jednotliví po moci a penězích bažící jednotlivci, navzájem přebíjejí v předvolebním mariáši.  

A jako vždy v případě českých voleb se jedná o hru falešnou. Jak velmi je falešná stačí pohlédnout na bohaté a rozvinuté Švýcarsko jež je na multikulturalismu založeno, a rovněž tak coby odstrašující příklad i na vizi české kotliny, bez po staletí trvající multikulturní výměny, kterou jsem si dovolil stvořit. 

Na místě klenotu Prahy, vystavěného nejlepšími italskými a francouzskými architekty, sídelního to místa říše římské, by dodnes stály chatrče v nichž by si Slované vybírali navzájem vši, barvili by si zadnice na modro a samou láskou by se navzájem pojídali.

Namísto katedrály Svatého Víta bychom v zemljance zvenku omazané blátem vzývali kanibalskými oslavami boha Peruna a náčelník Wáclaw Klauz by obíral kosti dětí nepřátelského kmene.  

Nebylo by ani měst. Ani práva. Ani státu. Ani knih. Ani hudby. Ani filozofie. Ani vědy. Ani umění. Váleli bychom se jako zvěř po konzumaci medoviny na svazích Řípu a s největší pravděpodobností by spoustě z nás bylo blaze.

Nevím jak pro vás, ale to není nic pro mě.

Bez multikulturalismu zákonitě jakákoliv lidská společnost nevyhnutelně zakrní a zdegeneruje. To bylo možné pozorovat když jsme byli my sami odstřiženi od svobodné výměny kultur a jejich produktů, za železnou oponou.

Na to aby se ale multikulturalismus stal opět tím čím je, a aby se do multikulturalismu přestali trefovat fašisté, nacisté, rasisté, komunisté a obyčejní hlupáci, je nutno jej opět nadefinovat.

Tak aby odpovídal tomu čím je i názvem. Sociální inženýrství spočívající v importu potencionálních voličů z islámských zemí pro západní salonní komunisty, jím rozhodně není.

Jsou totiž ideologie a náboženství, které s kulturou nemají nic společného. Zrna od plev poznáme tak, že plevy obsahují doktrínu násilí, světovlády, nadřazenosti a nenávisti. Jako je tomu i s islámem. Se skutečnou kulturou, která lidskou bytost obohacuje a povznáší ji z prvotního bláta, nemají nic společného. Tudíž je nesmysl zařazovat takové „kultury“ mezi multikulturní.

Jestli jsem v úvodu článku zmínil úryvek rozhovoru s prezidentem České republiky Václavem Klausem, pak jenom proto abych nejen jemu připomněl to, že mezi obecná lidská práva opravdu patří potulovat se po světě jako se komu zlíbí.

Statisíce uprchlíků z komunistického Československa přijatých mnoha státy svobodného světa vypovídají o tom, že takové vize patří do totalitního haraburdí.

Dnešek kdy na občanský průkaz projedu Evropu od severu po zámořské departamenty Francie aniž by mě kdo na hranicích této země zastřelil, je toho důkazem.

Je to zároveň i velmi multikulturní.

Chápu ale, že mnohým je to dodnes trnem v oku.

Miroslav Václavek

Šumperk