České svině, omluvte se

Tak zní titulek článku ze Srbského deníku Pravda. A článek dále pokračuje v onom duchu dál. Není nad teplé lidské slovo. Hovoří o českých prasatech a dobytku, který nemá pochopení pro kratochvíle Srbských bratrů, jako je vytloukání výloh a rabování.

Ceska svine sikanuje. Přijeli k nám totiž před krátkým časem Srbští fanoušci čutané. Sice mě čutaná, jak onu lidovou zábavu nazývám, neboť se při ní čutá, nezajímá, nicméně chápu potřebu chléb a her. Někdo má rád holky, jiný zase vdolky, a někdo má potřebu zase křičet Baník víte co. Ale jsem tolerantní a chápu čutanou i s jejími pohanskými bůžky čutálisty s čísly na dresech, jako záminku k legalizaci konzumace alkoholu v množství větším než obvyklé.

Navíc pro stát je čutaná blahodárná. Lidé se vyřvou na stadionech, namísto toho aby řvali na vládu, a v pondělí nastupují opět do výrobního a berního procesu pokorní jako beránci.

Jak jsem již zmínil, před nějakým časem překročili státní hranice Srbové. O tom, že se má v matičce Praze konat jakýsi mezistátní mač a s kým, jsem se dozvěděl až na základě publikovaných policejních svodek, které zaznamenávají trestné činy. Neboť jen co bratři slované ze Srbska vstoupili na území tohoto státu, přepadli a vyloupili první benzinovou stanici, která jim přišla pod ruce. Prostě zastavili, vystoupili, nabrali si co je třeba a zase odjeli. Pochopitelně, že bez placení. Mezitím oné benzinové stanici ještě posprejovali fasádu v rodné cyrilici, aby česká prasata měla památku na onu družbu ještě dlouho poté.

A družba se zaměstnanci benzínek se nekonala jednou. Je jimi lemována celá D1 od Jižní Moravy kde ona veselá společnost na dálnici najela. Jak krásně rozkvetla ona páteř místní infrastruktury květy policejních hlášení. Jako na prvního máje.

Když ony hordy poté táhly Prahou ku stadionu, začala celá Srbská tlupa tlouci turisty, kteří jim přišli do cesty hlava nehlava. Inu folklorně kulturní vložka, která jako nic jiného dokáže potěšit mysl rozdováděnou pálenkou. Tady si kopni, zde si do někoho strč, nebo zatoč v někom kudlou. Nejsme přece žádní studení čumáci jako Němci. Umíme se bavit. A aby to mělo ty pravé grády, utrhni nohu od stolu z vydrancované restaurace, a hoď ji po české svini v policejní uniformě co přijela zakročit.

Škody jdou do statisíců. Ulice Prahy kam vstoupila noha Srbského bráchy vypadají jako v srpnu 1968. Náklady na pacifikaci opilého davu s ruskosrbskoslovanskou kulturou života a mentalitou, jsou ještě vyšší.

Jistě dalo by se říci, jedná se o obyčejné chuligány a pobudy. Ale Pravda, ústřední tiskový orgán, to vidí jinak, a sviněmi jsme my. Asi kvůli tomu, že jsme zpět v civilizaci. V NATO a v EU.  

„Viděl jsem v celé Evropě, mnoho stadionů, setkal jsem s mnoha druhy lidského dobytka, ale nikde s tak primitivním, jako v Praze."

„Česká policie je brutální, bez jakéhokoli důvodu a surově, zbila všechny Srby. Jejich fanoušci se přitom bavili, a média tvrdila, že jsme divoši. S tak primitivními zvířaty jako jsou Češi se nikde jinde nesetkáte."

„Česká média obhajovala policejní brutalitu proti fanouškům Crvene Zvezdy s odůvodněním, že pouze brání společnost, před Srbskými chuligány. Přitom nikdo z naší skupiny neprovedl jediný incident. Nejhorší, co se stalo, se odehrálo v zahradě kavárny. Přiblížili jsme se k venkovní zahrádce, na které se seděli Češi, zdvořile jsme pozdravili je a objednali si pivo. To jsme si asi dovolili moc, protože nám namísto piva zlámali kosti, bili nás a šikanovali. České svině, dlužíte nám omluvu."

A tak dál, v plačtivém slovanském duchu s kocovinou, která se potřebuje vykecat, autor článku vypráví s bájnou lhavostí o nevinně ztlučených Srbech, kteří se opovážili objednat si pivo u českých prasat. O rabování, loupežích, jakožto o násilí, a ničení veřejného i soukromého majetku pochopitelně ani slovo.

Článek končí plamenným provoláním k národu: „Nejsme chuligáni, nejsme svině."

Pod článkem stojí rovněž za povšimnutí i diskuse, kde vyplouvají na povrch všechny komplexy méněcennosti jimiž přispívající trpí.

„Ech, Češi, Češi, hanba EU, spodina lidské společnosti."

O výzvách k „ubytování" v koncentračním táboře Jasenovac pro všechny případné Čechy překročivší hranice Srbska, jakožto o ostatních blasfémiích nemluvě. Inu hlas lidu, hlas boží.

Vážená redakce Srbské Pravdy.

Jak je již historicky dáno, pokud se nějaký plátek nazývá Pravda, produkuje pouze lži.

Pokud jde o nás.

Škoda, že čutaná i se Srbskými fanoušky, včetně plátku Pravdy, neexistovala v dobách národního obrození.

Tu ideologicky motivovanou slovanskou zajížďku bychom si totiž zcela jistě odpustili, a Bavorské muškáty by rostly za Českými okny již minimálně osmdesát let. Nikoliv jen těch deset let posledních.

Miroslav Václavek
Šumperk