Česká sovětská socialistická republika - Ukrajina Light

„Skutečnost, že ruské zpravodajské služby mají značný přehled o dysfunkčním jednání na úrovni samospráv, je riziková zejména tím, že krajská politika je přirozeným zdrojem kádrů pro vrcholovou politiku a ústřední orgány státní správy,“ říká v pasáži své výroční zprávy věnované aktivitám ruských tajných služeb BIS.

Jaroslav Palas: Večerní učení marxismu-leninismu, Stáž na bruntálské OV KSČ, ředitel Státního statku Bruntál, poslanec KSČM.

A stejně jako i v případech konstatování symbióz "politických stran" a zločinu, neříká zpráva BIS žádná konkrétní jména, žádné konkrétní údaje. Jen za pomoci předlistopadové rétoriky o kádrech a orgánech, evokuje v občanovi nejasná sdělení toho, že tato země a její politická a ekonomická moc, je hluboce prohnilá.

Je smutný pohled na tajnou službu České republiky, když tato v obavách o svoji existenci a další fungování je ovládána strachem z reakce všemocných a namísto podávání podnětů k zatýkání zlodějů a jiných zločinců, kteří se na občany ČR dívají spatra předvolebních plakátů, užívá eufemismů a literárních prostředků, jimiž v normální zemi jinak sdělují své pocity básníci a spisovatelé.

Proto nijak nepřekvapí ani konstatování bývalého elitního detektiva o tom, že tento mnohapatrový korupčně zločinecký systém ožebračující právo i svobodu a sahající chapadly své pokřivené moci do peněženky každého občana této země, slouží k naplňování stranických pokladen. A nejen jich. Tečka. Protože za tečkou se již nalézají jména.

Ale podívejme se trochu blíže rovněž i na další podivuhodnost, jíž se Česká republika vyznačuje a tou je existence jakýchsi krajů. Dědictví stalinismu vytvořené komunistickým režimem podle sovětského vzoru, mělo za smysl nejdříve zpřetrhat jakékoliv přirozené a historické vazby mezi lidmi a regionem kde žijí, vyplývající ze staletého vývoje a usnadnit vytvoření nové, zločinné a bezohledné centrální moci s aureolou protežovaného hlavního města.

Což se povedlo.

A protože se tento způsob nadvlády nadmíru osvědčil, ponechalo polistopadové bratrstvo tuto kuklu, z níž se z obecních a městských larev líhnou všelijak vyvedení motýli vylétající již patřičně deformováni a nakaženi za nektarem moci a peněz celostátního rozměru, se vším všudy při životě. Neboť toto dědictví Josifa Džugašviliho je natolik neprůhledné, že v něm minisultáni Rathové a Palasové jenom kvetou.

Obsah tedy zůstal při starém a jen se změnila vnější forma, aby tak vznikla páteř toho, co drží tento systém pohromadě.

Z dřívějších gubernií ovládaných klikami příslušných krajských tajemníků komunistické strany, se staly soukromé pašaliky individuí se stejně neomezenou mocí a posedlých úplně stejnou touhou ovládat a krást, a to z kanceláří vyvedených v úpadkovém a bezuzdném luxusu vládců starého Říma.   

Výměnou za dočasné bezplatné jízdné v otřískaných autobusech těm, které takové individuum přechodně potřebuje na cestě vzhůru. Tedy voličům.

Nelze se ale ani smířit s pouhými konstatováními tohoto stavu a ukončit tak tento článek, aniž by si jeho autor nedovolil uvést pár čísel toho, kolik nás tento korupčně zločinecký způsob moci stojí a zároveň nenavrhnout jeho řešení.

Jsou to údaje, při nichž bude tuhnouti vám krev v žilách a otevírat se kudly v kapsách, pokud jste ještě milí čtenáři úplně nezpitoměli a nějaké ty kudly tam nosíte. Protože nás existence třinácti krajských vlád a hlavního města Prahy, jimiž se realizují různé ekonomické zájmy, různých kriminálních uskupení, různých „politických stran“ v komunisty násilně vytvořených oblastech této země, ročně přijde bratru na 35 768 716 780 korun českých. Měřeno údajem léta páně 2011 a hodnotou, kterou úřad Mirka Kalouska zove nutnými náklady.

Pokud bychom měli vyčíslit stav věcí přirozený a normální, kterým rozumíme návrat k zemskému uspořádání, vyznačující se vládami třemi - tedy vládou země České, Moravské a Slezské, sídlící například v Praze, Olomouci a Opavě, navazujícími na historickou kontinuitu našich zemí, které tvoří Českou republiku - byla by uvažovaná roční úspora těchto nutných nákladů 28 103 991 756 Kč.

K čemuž jsem dospěl vytvořením průměrného nákladu na kraj a rok což je částka 2 554 908 341 Kč a vynásobením tohoto obnosu počtem uvažovaných tří zemí, což tvoří hodnotu 7 664 725 024 Kč a jejím odečtením z hrůzných aktuálních dat celkem.

Ovšem ona částka skutečná, kterou bychom takto ulehčili veřejným rozpočtům, spočívající v rozseknutí tohoto gordického uzlu organizovaného politického zločinu a v průhlednosti těchto pouhých tří vlád je nevyčíslitelná a dosahuje řádů stovek miliard, které jinak skončí v tunelech, které nemají konce.

Pochopitelně, že takový návrh nutně vyvolá řadu podrážděných reakcí ze strany mocipanstva a onálepkování navrhovatele cejchem separatisty, či jiného ideového zločince proti ubrečenému kultu o Řípu, medu, strdí a mléku, vyvolávajícího podmíněný reflex takových výpadů ze strany konzumentů oněch přípodotků, majícími původ v jejich strachu o jistoty, které nejsou pro jistotu nijak přesněji definovány.

Nicméně apely na zdravý rozum jsou jediným protijedem proti otravě hloupostí, kterou je postižena velká část populace a projevy boje s touto infekcí jsou očekávatelně bouřlivé a je nutno s nimi počítat, stejně jako při tyfusu a sám jejich autor, pokud nese svoji kůži na trh, musí rovněž i něco vydržet.

Pravda sice vítězí, ale bolí to.

Ale úplně nejdůležitější je mít sen.

A já mám sen.

„Mám takový sen, že jednoho dne tento národ povstane a začne žít podle svého kréda: „Věříme v tuto samozřejmou pravdu, že všichni lidé jsou si rovni.“

Prozatím jsou si totiž pane Martine Luthere Kingu v této zemi, někteří lidé rovnější.

"My country 'tis of thee, sweet land of liberty, of thee I sing.

Land where my fathers died, land of the Pilgrim's pride,

From every mountainside, let freedom ring!"

Miroslav Václavek

Šumperk