„Pokud jste to skutečně prohlásil, pak nejste demokratickým politikem, ale slabou mediokratickou loutkou, která není schopna samostatně posoudit fakta," obořila se Husákova svazačka, členka Českého svazu bojovníků za svobodu a protibruselská aktivistka Bobošíková, na ministerského předsedu Petra Nečase v souvislosti s tím, že klepl přes prsty klerofašistickou jezinku, která už už strkala prstíček do ministerstva školství na pozvání Hradu a nedostudovaného faráře Dobeše.
Malí, ale naši...
Současný rozruch způsobený tím, že předseda velkého lidového churalu a prezident České republiky Václav Klaus, konečně odhodil falešnou a prázdnou masku demokrata za níž musel tak dlouho skrývat svoji pravou tvář před šiky zlolajných novinářů, kteří beztak selhali natolik, že si své zápisky z cest musel dělat sám a prezentovat je v Rudém Právu, je již v souladu s nejlepšími tradicemi této země. Tedy je tragikomický.
Hradní pán, dosazený komunisty v KSČM a ODS, i výhrůžkami o likvidaci nepohodlných tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera vulgo Íčka pronášených se sicilskou vášní, se rozhodl, že se zcela osobně znemožní a jal se v Rudém Právu, dnes nazývaném novinky.cz, pasovat Ladislava Bátoru na rytíře bez bázně, hany a poskvrnky na ideové pevnosti dokonalého pravicového konzervativce.
Téměř bez výhrad, což je co říci, se ztotožnil s curriculum vitae politického poutníka mnoha extremistickými stranami a neúspěšného kandidáta za jakoukoliv z nich Bátory, i s jeho životní filozofií založenou na místně příslušné omezenosti, českém klerofašismu a pivním šovinismu vydávaného za tradice a hodnoty, aby jeho rozlišovacím schopnostem a bdělosti neunikl ani Jiří Pavlica, který byl takto odhalen jako agent kosmopolitismu a zneškodněn.
A tak hluboce zneklidněn bezbřehým liberalismem ve společnosti, která pojídá levicové kuřecí řízky, ekumenistou Tomášem Halíkem i českými velikány, kteří ho nepochybně zastiňují, vydal zaštítěn iniciativou D.O.S.T. trpaslíkovo ubrečené komuniké o údajné hilsneriádě páchané na hluboce konzervativním a autenticky pravicovém Bátorovi.
O tom jak velmi je Bátora pravicově autentický, nejlépe vypovídá on sám. Když kandidoval za Stranu svobodných občanů. Tady za stranu, na jejíž volební výsledek 0,74% abyste si pořídili elektronový mikroskop: "Ihned po promoci - v červnu 1983 - jsem vstoupil do Československé strany socialistické. (...) Považoval jsem to tehdy a dodnes považuji za autonomnější protest než podpisem elitářské Charty 77 exkulpovat údajně polepšené někdejší komunistické škrtiče naší svobody a samostatnosti,“
Můžeme si tedy bezpochyby být jisti, že tato země má dva hluboce konzervativní a autenticky pravicové – Ladislava Bátoru a Jiřího Paroubka. To je kapitál k nezaplacení. Pouze zbývá vysvětit arciskupem církve Václava Klause Petrem Hájkem, případně papežem Václavem Klausem samotným, ještě toho druhého. Tedy Roka beatifikovat Rekem.
Nemohu si odpustit ani malé podotknutí k jakýmsi fantaskním anticko-křesťanským kořenům antievropské a antihomosexualistické Hradní iniciativy D.O.S.T., vytvořené ke Klausově osobní potřebě občasného davu povykujícího protibruselská hesla a sdružující tak katolický, ultranacionalistický i fašistický džihád pod jednu střechu, že leží v pánském análním svěrači, neboť dějiny antiky a homosexualita jedno a totéž jsou.
Ostatně i Ernst Röhm a NSDAP jedno a totéž byli.
Když jde o moc tak se ale na nějaké ty nekonzistentnosti nehledí.
Nejdříve létají komuniké.
Až potom třísky.
Miroslav Václavek
Šumperk
