Uhelné ghetto na severu

Severočechům už zase slibují práci a jak se budou MÍT DOBŘE. Stane se pravý opak: zůstane největší nezaměstnanost, nejnižší vzdělanost, největší problémy se zdravím i nejvyšší úmrtnost zůstanou.

Mají tady nejméně lékařů - v přepočtu jen 3,5 doktora na každých tisíc obyvatel.
Je tu sice nejvíce sňatků, ale také nejvíce rozvodů.  Rodí se tu sice rekordní počty dětí, ale zároveň je tady nejvíce potratů a úmrtí kvůli zdravotním potížím. Nejméně se tu stavějí nové byty či domky.
Obyvatele trápí nejvyšší kriminalita. Ze všech Čechů a Češek mají nejmenší naději dožít se vysokého věku -muži průměrně 71 let, ženy 78; všude jinde je to o dva roky víc. Možná proto, že mají nejméně lesů a nejpoškozenější životní prostředí; ve vzduchu dýchají nejvíc oxidu siřičitého a oxidů dusíku.
Po Praze tu žije nejvíce lidí ve městech (80 procent), nejčastěji v panelákových sídlištích. Je tu dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost, nejvíc ghett sociálně vyloučených obyvatel, nejmíň lidí s vysokoškolským vzděláním. A také nejméně lidí s „kořeny“, s tolik důležitým vztahem ke krajině a místu (sudetští Němci byli vyhnáni po válce, část inteligence utekla před těžbou uhlí).
Ústecký kraj má prostě mnoho smutných nej mezi čtrnácti regiony České republiky. Třeba obě hlavní politické strany, ODS i ČSSD, tu mají rekordní počty členů. Není to však mimořádným zájmem o veřejné dění, jde o černé duše. Je to vidět i na dnešních politických elitách regionu. Mezi nimi najdeme vyšší procento bývalých veksláků, lidí stíhaných kvůli korupci i násilí či rychlostudentů z veřejných i soukromých vysokých škol než jinde.
Pokud vláda povolí, aby se rypadla zaryla dál do severních Čech kvůli těžbě hnědého uhlí (takzvaně prolomila limity), popsaný neutěšený stav regionu se na dalších minimálně padesát let zakonzervuje.
Myslím, že je to hlavní argument, proč to raději nedělat a uhlí klidně nechat ležet pod zemí.
Kromě zisků jedné soukromé firmy nevidím důvod, proč dál plundrovat krajinu a zbourat Horní Jiřetín, Černice a později možná i litvínovské sídliště Janov.  Místním to stejně nic dobrého nepřinese. Určitě ne práci, vždyť současní zaměstnanci uhelné firmy se s rypadly jen přesunou do nového dolu. Největší nezaměstnanost, nejnižší vzdělanost, největší problémy se zdravím i nejvyšší úmrtnost zůstanou.
Ani elektřina nám teď nechybí. Zhruba každý rok jí Česko pětinu vyveze, jako jedna z mála zemí na světě ji exportuje. Odpovídá to zhruba 8,5 milionu tun hnědého uhlí, jež prolétnou komínem, kouř zašpiní severní Čechy a v podobě vyrobeného čistého proudu jsou vyvezeny do Německa. Říká se tomu export životního prostředí - to teď hodně umí Čína. Uhlí je surovina minulého, či spíš předminulého století, kdy se mu ještě říkalo černé zlato.
Spotřeba proudu jistě poroste a nové elektrárny budou potřeba, ale politici nesmyslně chtějí podporovat vše - ochotně vyhověli všem lobby: uhelné, atomové i sluneční. Plánují rozšíření Temelína (asi 2 000 megawattů) a spuštění královsky dotovaných slunečních elektráren (dohromady také 2 000 megawattů). Už jenom tohle množství proudu se podle energetiků prostě nemůže „vtěsnat“ do stávající přenosové sítě.
Potřebujeme v takové situaci zrovna teď ještě těžit uhlí?