Půjdou proti vládě stávkovat lobbisté?

Dokud do ulic nevyjdou rozčilení lobbisté a straničtí kmotři, máme vládu „rozpočtových orangutanů“, nikoliv „reformních bouráků“...

Dokud proti vládním škrtům klasicky stávkují jen lékaři, zdravotní sestry, učitelé, hasiči, policisté a úředníci, je to takový folklor. Prostě tradiční záběry rozčilených demonstrantů s transparenty a píšťalkami na pozadí pražské Malé Strany.

Dokud do ulic nevyjdou rozčilení lobbisté, stranické šedé eminence a kmotři, zbrojařští zprostředkovatelé, stavitelé silnic, půjde jen o škrty „rozpočtových orangutanů“, nikoliv „reformních bouráků“, použijemeli známé termíny premiéra Petra Nečase.
Samozřejmě, zní to jako obyčejná hospodská rada ze IV. cenové skupiny: proč proboha berou peníze chudákům sestřičkám v nemocnicích a raději nezlevní zkorumpované stavby dálnic?! Jenže k lidové pravdě se začínají přiklánět i velevážení ekonomové a profesoři z Národní ekonomické rady vlády (NERV). Kdyby byly veřejné soutěže organizovány efektivněji, ušetřily by se miliardy korun.
Víc než škrtáním stavebního spoření nebo platů.
Veřejné zakázky spolykají daleko nejvíc peněz, loni to bylo zhruba 500 miliard korun. Pro srovnání: důchody spolykají 337 miliard korun, školství 125, úroky ze státního dluhu 78, sociální dávky 42... Kolik ze zmíněného půl bilionu by šlo ušetřit bez korupce a efektivnějším prováděním zakázek? Kdyby byly například všechny veřejné zakázky od nákupu papírů do kopírky až po stavbu dálničního tunelu cinknuté a provize činila řekněme 20 procent, úspora činí neskutečných sto miliard. Můžeme jen doufat, že tolik se snad nekrade.
Dva členové NERV k tomu zveřejnili zajímavá a šokující čísla. Pavel Kohout fakty potvrdil, kde hrozí největší sklony ke korupci. Loni se uskutečnilo 8 852 veřejných výběrových řízení, takřka čtvrtina z celkové sumy na ně poskytnuté připadla na dvacet největších zakázek, z nichž každá stála přes miliardu korun. Nejvíc soutěží vypsalo a poté zaplatilo hlavní město Praha (6,2 miliardy), následované ministerstvem obrany (4,3 miliardy).
To sedí: kvůli podezřelým zakázkám ODS ztrácí neotřesitelnou pozici v Praze a už za dva týdny zřejmě bude muset vyklidit primátorskou kancelář. Stejně tak obrana: armádou nyní cloumá jeden skandál za druhým kvůli špatným nákupům nejrůznější výzbroje. Nový ministr obrany Alexandr Vondra slibuje usekání chapadel chobotnice.
Ekonom Aleš Michl ukázal, jak stát rozhazuje při stavbě silnic a dálnic. Zveřejnil nikoliv státní studii, jak bychom čekali, ale analýzu vysokoškolského studenta z institutu CERGE při Univerzitě Karlově Jána Palguta. Až on srovnal jednotkové ceny asfaltu na různých dopravních stavbách a prokázal plýtvání.
Proč státní Ředitelství silnic a dálnic platilo v úseku na D1 u Jesenice 1 566 korun, na ostravské D47 12 787 a na nejdražší teplické 28 407 korun, si lze jen domýšlet.
Mají na severu republiky reálně nejdražší „kamenivo obalované živicí“, nebo si tam zprostředkovatelé zakázek účtují nejvyšší sazby? Michlovými slovy – škrtací reforma měla začít u veřejných zakázek.