Jako prakticky každému i mně koronavirus komplikuje plány. Už týden sedím doma a počítám. Jestli to bude trvat ještě měsíc, a to asi bude, příjdou problémy s penězi. Napadá mě řešení. Ne úplně dokonalé, ale přece. Brigáda.
A tak sedím na internetu a studuji. Uklízečku nebrat, za kasu taky ne, navíc nemám potravinářský průkaz a netuším jestli bych si ho dokázal teď vůbec vyřídit. Brigáda v logistickém centru známého řetězce, kompletace palet, potravinářský průkaz netřeba, dojezdová vzdálenost 6 km. Beru! Vyplňuji dotazník, přidávám info o platném VZV, sice ho nepožadují, ale třeba . Jezdit ještěrkou by bylo zajímavější než skládat palety. „Můžeme Vám nabídnout jiné místo v naší společnosti ?“ Ne, nemůžete, chci na brigádu do skladu, to mi bohatě stačí. Nástup od pondělí. Přikládám životopis a „odeslat“.
Automatická odpověď. „ Děkujeme Vám bla,bla,bla zařadili jsme Vás do výběrového řízení, bla, bla bla „ Výběrové řízení? Na pozici skladníka brigádníka ? No standardy mezinárodního řetězce, asi.
Fakt je, že zareagovali rychle. Odpověď jsem dostal hned další den, tedy dnes. Zase automatickou. Děkujeme … bla,bla,bla jiné uchazeče, kteří lépe odpovídají našim bla, bla bla. Ne, že bych se hroutil, jen mne zaráží, že nemám ani na to dělat brigádně pomocného skladníka.
Nechápu, VŠ, dva jazyky, manažerská praxe. Říkám to kamarádce. „ Se nediv, vysvětluje, jsi pro ně zbytečně překvalifikovaný“ . Přiznám se, že logiku to má. Kdo by stál o to, aby mu po provoze běhal nějaký přemoudřelý chytrolín a do všeho kecal. Já sice takové ambice neměl, ale vysvětlujte to výkonnému personálnímu manažerovi. Výkonný manažer je od toho aby podával výkon a ne přemýšlel. A jestli zní rozkaz yntelygenty nebrat, tak nebrat.
No nic, jdu přepsat životopis a poohlédnu se jinde. A píšu to jako poučení. Pokud se náhodou octnete v podobné situaci, vřele doporučuji, přiznat tak maximálně základku a zbytek zatloukat, zatloukat, zatloukat.
