- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Oficiální verzí pořád zůstávají technické problémy. Četl jsem vyjádření několika odborníků, ruského pilota-instruktora létajícím na daném typu letadla a ukrajinského pilota se zkušenostmi z dané trasy Kijev Teherán a shodují se na tom, že si neumí představit technickou závadu, která by alespoň teoreticky, mohla způsobit, to co se stalo. I s hořícím motorem by mělo letadlo vcelku vysokou šanci bezpečně přistát, ale hlavně je zcela nevysvětlitelný technickou poruchou, náhlý kolaps všech elektronických systémů a následné „zmizení“ letadla. Ukrajinský pilot pochyboval i o snaze pilotů vrátit se na letiště. Z místa tragédie by totiž letadlo v tom případě mělo zatáčet doleva a prakticky se stáčelo doprava.
Podstatně pravděpodobnější jsou tedy varianty zásahu z venku.
Srážka s vojenským dronem. Nejmíň pravděpodobné. Těžko říct jaká by mohla mít taková srážka důsledky, ale šance letadla na přežití by taky byla dost vysoká, navíc i v případě, že by dron nezaregistrovaly radary letadla, rozhodně by ho měla včas zaregistrovat řídící věž a piloty informovat.
Sestřelení letadla iránskou protivzdušnou obranou. Asi nejvíc diskutovaná varianta, vcelku vysvětlující jinak záhadné chování letadla. Jediné o čem se snad v dané variantě diskutuje, je typ rakety, která by to byla schopna způsobit. Těžko předpokládat v tomto případě úmysl, takže něco jako let MH17, díl druhý.
Poslední variantou zůstává teroristický útok, a to jak nějakým zařízením na palubě letadla, tak útokem zvenčí. Vcelku nelze pochybovat, že se na blízkém východě potřebných fanatiků i bezprizorné vojenské techniky najde víc než dost. A nějaký, byť pochybný motiv, ten se na půdě fanatismu vždycky najde taky. Osobně mne napadá, jestli iránská vláda po takovém vysvětlení nakonec s úlevou nesáhne.
A tak USA zabily svého nepřítele, Irán si před domácím publikem zachoval tvář mohutným raketovým útokem na americké základny a desítkami imaginárních mrtvých amerických vojáků, USA na to poskytly dva prázdné sklady a oznámili nové, spíš symbolické sankce na Irán, a tak je tragédie letu Teherán-Kijev jen smutnou tečkou za touto eskalací napětí.
War is over, pokud celý konflikt klasifikovat jako „miniválku“ tak má podle mne tato miniválka jeden neuvěřitelný rekord a to ztráty na životech . Poměr 3/176, počet vojenských/civilních obětí to neměla ani II. sv.v..
Diskuze. Souvislosti mezi zabitím Solejmáního a tragédií letu Teherán-Kijev zmiňují v diskuzích na netu mnozí. Uvítal bych pokud by si trolové propagující názor, že kdyby USA nezabily Solejmáního, nemuselo by k tragédii dojít, nechali ke svým příspěvkům prostor jinde, anebo si alespoň sundali klapky z očí a podívali se na komplexní souvislosti. Kdyby Irán netrolil svou islámskou šiítskou revolucí celý blízký východ, nebo kdyby se Solejmání alespoň nepokoušel vypálit velvyslanectví USA v Iráku, mohli žít nejen cestující onoho letadla, ale i Solejmání osobně.
Kromě jiného se ale taky dost diskutovalo o tom, zda tato eskalace napětí se nemůže přelít v začátek třetí světové. A tady mne zaujal příspěvek jednoho ruského blogera. Nemůže, resp. nemohla. Světová válka může vzniknout v případě, že vznikne neřešitelný konflikt mezi světovými velmocemi, a vztahy mezi Čínou a USA jsou sice konfliktní, ale ne natolik. A vůbec těžko si představit, že obchodník bude bít svého největšího zákazníka, navíc, když onen zákazník je docela namakaný svalovec a mohl by to vrátit.
Další články autora |
Šternovská, Praha 4 - Chodov
16 000 Kč/měsíc