Dokažte to ! Tvrdí ateisté. Existenci Boha nelze materialisticky dokázat, proto je to taky víra, odporují věřící. Změřte pozitivní energii na pracovišti voltmetrem. Blbost. Pro mě osobně důkaz existence Boha existuje – fakt Náhody
I náhodu se snažíme osedlat. Teorií pravděpodobnosti, koeficientem chyby a jinými racionálními metodami. Je to nesmysl, i matematicky, protože i koeficient chyby musí logicky mít svůj vlastní koeficient chyby, který má samozřejmě další koeficient chyby a tak stoprocentní jistoty se i s ateistickým přístupem nemáme možnost dobrat nikdy.
Tak fajn, Bůh náhoda existuje. Je to fakt. Jeden den jsme jmenovaný premiér a druhý den vězeň 125682 Bureš na ranním nástupu. Jeden den atraktivní celebrita, další šašek národa. Máme harmonickou rodinu a další den sbíráme vajgly na zastávce autobusu a pak vyhrajeme miliardu v jackpotu. OK máme tady Boha Náhodu
Ale pak nastupuje další lidská vlastnost. Jak s faktem existence Boha naložit tak, abychom to poznání využili ve svůj prospěch. Je tu Bůh Náhoda. Nemůžeme ho racionálně ovládnout. Je to víc než my a tak si to zaslouží naši úctu.
A jsme v tom zas. Koho máme jako lidi rádi ? Toho kdo nám zezadu leze hluboko někam . A Bohu se to určitě bude taky líbit, když mu někam polezem. Tak mu budeme stavět chrámy, na jeho počest ženy zabalíme do pytlů a šátků, a pro něj se budeme organizovaně postit a kvůli němu budeme pořádat procesí do Mekky, Vatikánu, omývat se v Ganze . Vše ve jménu slávy Boha Náhody. Jo a i když nevíme proč , nebudem jíst prasata. Prostě lidi. Vymyslíme pravidla, jak se On má uctívat. Ale proč?
Možná jsem jediný blbec, ale nemůžu se zbavit otázek. Proč bych se měl z úcty k Bohu postit, když mě náhoda může nechat o hladu, jak dlouho chce ? Proč bych měl z úcty k Bohu hlásat nějakou víru, když náhoda dokáže změnit lidi tak, že se sami nepoznají. Proč bych měl z úcty k Bohu zabíjet nějaké pohany, když si je Bůh náhoda může zlikvidovat sám těmi nejfantastičtějšími způsoby?
A tak se mi nabízí úvaha. Bůh je, v to věřím. Ale taky věřím, že je mu úplně ukradený náš materiální stav, šátky , roucha , ornáty, půsty, chrámy, mešity. Je to duchovní energie a , pokud vůbec od nás něco chce, nebo my od něj, tak je to o duchovní komunikaci a ne o teatrálních materiálních efektech v podobě obřadů.
A je to těžké. Protože pro lidi je vždycky jednodušší někoho odsoudit a popravit ve jménu něčeho, než skutečně změnit sám sebe v pohledu na svět.
