Jachtař David Křížek, to nejlepší, co mě v životě
doposud potkalo, pokračuje ve svém boji s Atlantickým oceánem. Má za sebou
první etapu z Francie na Madeiru, kterou zvládl za šest a půl dne a dojel
na čtvrtém místě ze 43 lodí sériové třídy. Po krátkém odpočinku už
v těchto dnech opět bojuje s nevyzpytatelným oceánem……
Foto: Libor Sváček,archiv vydavatelstvi MCU
30.9.07
Na Madeiru jsem neodlétala sama. Start druhé etapy si nechtěli nechat ujít mí a Davidovi rodiče, stejně tak Davidova sestra, spousta kamarádů a klienti sponzorující společnosti Atlantik FT. Na Madeiře nás tedy bylo skoro třicet! Tak velký fanclub neměl nikdo jiný ze startujících závodníků!
5.10.07
Byl to krásný týden. Užili jsme si poznávání ostrova a spousty zábavy kolem. Čas ale letěl strašně rychle a najednou tu byl den do startu, během kterého došlo k několika nepříjemnostem. Zjistila jsem, že stravu na 22 dní, kterou měl David připravenou od Slovinského specialisty a kterou jsem měla za úkol na Madeiru dovézt, jsem nedovezla celou...Chybí jídlo na šest dní!! Vůbec to nechápu, v Čechách jsem to několikrát přepočítávala....Jenže spolehněte se na ženskou. Cítím se hrozně, protože vím, že v sámošce potřebnou stravu neseženu. David sice žertuje, že aspoň cestou zhubne, tím ale situaci nezlehčuje...K tomu všemu se při tréninku roztrhla jedna plachtu, která musí být nejpozději do 15hodiny opravena...A objevuje se další malá závada na lodi....Stres a zase stres...
6.10.07
Šílená noc...Skoro nespím. Jakmile zavřu oči, tak se mi vybaví ranní loučení a slzy mi hned tečou na polštář. Jsem fakt hrozná. Už od malička všechno strašně prožívám a jsem schopná rozbrečet se během každé smutné příležitosti. Vsadim se, že prořvu i svou vlastní svatbu....Tohle loučení mělo být ale trochu jiné. Nebyl to stísněný pocit jen z toho, že svého milého tři týdny neuvidím, neuslyším, nedostanu od něj jedinou zprávu...Mělo to být také loučení plné obav, jestli Davida uvidím koncem října živého a zdravého....
Přišlo ráno a já už u snídaně nemohla ani promluvit. David se snažil být v pohodě a vtipkoval s kamarády. Na pokoji si sbalil pár věcí a vyrazili jsme do přístavu. Nechtěla jsem ho rušit při přípravě lodi, všude kolem byl velký shon...Přišla ke mně manželka jednoho závodníka z Holandska a něco mi říká. Já její větě rozumím až po třetím zopakování, jsem myšlenkami úplně mimo. Nabízí mi pro Davida jídlo. Přijímám. Jdu s ní k autu a během cesty si padneme do náruče. Cítíme se úplně stejně. Tak nejsem jediná truchlící partnerka! Když se kolem sebe rozhlédnu, je nás tu celá řada.
David se nechtěl loučit. Den před startem nechal po kamarádech a příbuzných kolovat diktafon, aby mu tam všichni nahrály své přání a vzkazy. V přístavu před odjezdem jen všem řekl ahoj a zmizel v lodi. Mě ale obejmul. A to objetí bylo tak emotivní, že na něj budu myslet po celé následující týdny.
Zamluvili jsme na start dvě motorové lodě, abychom mohli Davida povzbuzovat co nejdéle to půjde. Do jedné s námi nastupuje i Jurka, manželka našeho kamaráda Andráše, který jel i minulý ročník Minitransatu. Letos chce zvítězit. Nic jiného nebere. Říká, že buď musí dojet první, nebo radši vůbec...Silná slova...Ale chápu ho. Má za sebou dlouho jachtařskou kariéru a tento závod má být jeho posledním. Chce přestat v tom nejlepším a věnovat se rodině...
Start se povedl až na podruhé. Při prvním pokusu bylo hodně lodí přes startovní čáru ještě před signálem, tak se muselo opakovat. David vystartoval výborně z první řady na přibližně šestém místě. Máme všichni radost, která se ale během následujících minut přeměňuje v beznaděj. Dozvěděli jsme se, že lodě musí nejprve obtočit bojí v pobřeží, David ale jede rovnou na jih a vzdaluje se dál a dál. Vůbec nevíme, co se stalo. Některé lodě vypluly k bóji hned po startu, některé se k ní vrací po několika minutách.... David ji zaregistroval ale ze všech nejdéle. Ztratil nejméně dvě míle, musí se vracet a bóji obtáčí jako předposlední z celého pole. Rve si vzteky vlasy. Dokáži si představit jeho pocity...Neumíme si jeho chybu přesně vysvětlit. Na vině může být jeho nepozornost - těsně před startem se rozdávaly poslední informace, kde bóje mohla být zmíněná, ale on si to v tom shonu nepřečetl. Další variantou je nedomyšlenost organizátorů - o bóji nebyla, co vím, do posledního dne zmínka, mohli se o ní rozhodnout až ráno a závodníky ne příliš důrazně informovali. Nebo je informovali vysílačkou jen ve francouzštině - což je často kamenem úrazu, protože ne všichni závodníci francouzštinu ovládají... Každopádně to byla velká ztráta, která bude Davida ještě dlouho mrzet. Ví totiž, že kdo se nejdřív dostane do silnějšího větru, má šanci získat na ostatní lodě velký náskok...Podle prvních informací o pořadí je David ve 13 hodin na 41.místě, v 16hodin na 32...
Mnohem víc, než Davidův nepodařený začátek, mě ale mrzela nehoda zmiňovaného Andráše. Vystartoval výborně, držel se v čele závodního pole a vše se zdálo být v pořádku...... Krátce před bójí si všímám, že jedna z lodí stahuje plachty a nechává se odvážet člunem zpět do přístavu. Jurka mě na to také upozorňuje a jelikož na dálku vidí mnohem lépe než já, vzápětí začne nadávat a anglicky dodá, že je to Andrášova loď. Co se stalo? To se dozvíme až po hodině a půl, kdy dorazíme zpět do přístavu. Andrášovi se teda lepí smůla na paty o sto šest! V minulém blogu jsem informovala, že při startu první etapy z Francie měl kolizi s novinářskou lodí, která ho stála poškození lodi a hodinovou ztrátu...Tentokrát ho nabral přídí jeden ze závodníků a udělal mu do lodi skoro půlmetrovou díru. S tím se pokračovat opravdu nedalo...Jurka byla přesvědčená, že tím pro Andráše závod skončí,že už nebude dál pokračovat, protože by to pro něj znamenalo obrovskou ztrátu na hlavní soupeře. Jednalo se ale o škodu způsobenou cizím zaviněním, je zde tedy šance, že po dojezdu do cíle bude Andrášova čtyř a půl hodinová ztráta, kterou nabral opravou lodě, prominuta. Slovinec tedy vyrazil znovu do boje...
7.10.07
Den po startu jsem se chtěla pořádně prospat. Budík mě měl vzbudit v půl desáté, ale už v půl osmé mi přišla na mobil zpráva, po jejímž přečtení žádný spánek nepřipadal v úvahu. Stálo v ní : Nevím, jestli můžu věřit tomu, co je na internetu, ale Kreyson je první! (Dík Michale :)
Jak krásné probuzení. David za jednu noc předjel 62lodí a vede ve své třídě. Porazil i spoustu prototypů, protože celkově si drží devátou pozici z 89 lodí. Neuvěřitelné. Vsadil na taktiku jet tou nejpřímější cestou na Kapverdy, zatímco většina ostatních lodí zvolila západnější trasu. Během následujících hodin se ukáže, kdo na své volbě získá nejvíc.
9.10.07
Závodníci už mají za sebou skoro tři dny plavby. David se stále drží vpředu. Podle posledního hlášení pozic z dnešního rána je na čtvrtém místě. Zbývá ale ještě přes dva a půl tisíce námořních mil do cíle...
