Minitransat 2007 mýma očima

Už více než šest dnů pluje má láska, David Křížek, z Francie do cíle první etapy oceánského sólového závodu Minitransat. Na pevninu by měl vstoupit dnes kolem půlnoci a teprve až tam se dozví svůj dosavadní skvělý výsledek – čtvrté místo. V jeho kategorii se Minitransatu účastní 43 jachtařů, takže bude v cílové Madeiře rozhodně co slavit. Z Madeiry bude David pokračovat napříč Atlantikem do Brazílie….- ale až 6.října. Do té doby snad stihne načerpat síly a dohnat spánkový deficit.

Minulý týden jsme spolu s partou Davidových kamarádů vyrazili do francouzkého La Rochelle podpořit našeho hrdinu při startu. Byla tam neskutečná atmosféra. Osmdesát devět jachtařů pilovalo poslední detaily na svých šest a půl metru dlouhých jachtách. Tito osamělí mořeplavci prožívali poslední chvilky se svými blízkými a bojovali s nervozitou. Já sama jsem svého Davida tak rozpačitého ještě nezažila. Startem Minitransatu vyvrcholily jeho dvouleté intenzivní přípravy....

Start nebyl pro všechny jachtaře zrovna ideální. David zabojoval na jedničku a po prvním průběžném meření plul na druhém místě. Hodně mě ale mrzela nehoda našeho kamaráda ze Slovinska, který se Minitransatu účastní podruhé, tentokrát s ambicí zvítežit. Andrášovy sny se mohly rozplynout krátce po vyplutí, kdy se mu do cesty připletla novinářská loď a on do ní narazil. Svoji loď poškodil, naštěstí ale ne natolik, aby nemohl v závodě pokračovat. Kontrola stavu lodi a rozhodování, jestli vyjet na moře nebo ne, ho stála drahocenný čas, který se v konkurenci silných soupeřů těžce získává zpět. V současné době je už v cíli na sedmém místě. Jede v kategorii prototypů, takže není Davidovým přímým soupeřem (David má sériovou loď). Snad cestou do Brazílie své tužby vyplní, nic není nemožné.

Davidova dosavadní plavba měla klasické výkyvy. Jednou mu do plachet foukalo víc a předjel během pár hodin několik soupeřů, jindy naopak na své protivníky ztrácel...Jeho snem je doplout celkově do desátého místa a já věřím, že se tak stane. Dokonce věřím, že svou vytyčenou hranici může posunout o několik míst výše.

Nejvíc mě na celém závodě trápí komunikace. David u sebe nemá telefon ani žádný jiný přístroj, kterým by se mohl s námi spojit - to je v této soutěži zakázané. Jediný způsob, jak můžu Davidovu pozici v závodním poli sledovat, je přes oficiální stránky Transat 6,50. Pěkně mě ale ti organizátoři - Frantíci štvou. Provádějí aktualizaci jen dvakrát denně, čímž vysloveně trpím. Chtěla bych se ujišťovat o jeho stavu každou minutu, co na něj myslím. Málokdo si totiž dovede představit, co člověk v takto extrémních podmínkách prožívá a mě to nenechává klidnou. Jak ho znám, jede na hraně a spí jen pár půlhodin denně. Jídla si s sebou také moc nevzal, aby neměl zbytečně těžkou loď. Obecně totiž platí, že čím je loď lehčí, tím pluje rychleji, logicky. David tedy šetřil skoro na všem...Na zmiňovaných stránkách už psali o halucinacích, které se můžou u většiny jachtařů z nevyspání dostavit...Snad je David pečlivě připoutaný, aby se mu nezdálo, že už je u pevniny a místo na zemi skončil v oceánu. I to se stává... Jsem zvědavá, co se od kluků dozvím. Na Madeiru se totiž chystám přístí týden a opravdu se těším na vyprávění všech, se kterými jsem se stihla při doprovázení Davida na různých regatách seznámit.

Už jsme byli s Davidem hodněkrát od sebe, přítelkyně jachtařů by měly být na dlouhá odloučení zvyklé. Je ale něco jiného, když jste se svým milým v kontaktu a když ne. Mám za sebou úspěšný týden, kdy se mi podařilo několik věcí, ve kterých mě David hodně podporoval a ze kterých bude mít dnes po doplutí velkou radost. Strašně mi chybí jeho objetí.....A dokáži si představit, jak jeho hryzal pocit, že neví, jak jsem dopadla - protože přesně věděl, kdy se na jaké věci chystám. Dnes se to ale dozví a spolu s tím ho zavalí tisíce pozdravů a povzbuzujících vkazů od svých přátel, kteří atlantické dobrodružství prožívají s ním. Prožívejte ho dál. Moc vám i za Davida děkuji za podporu.