U nás v kraji se krade. Vykrádají se domy, jsou jich desítky a každý týden přibývají další. Krapet nám to tu už začíná přerůstat přes hlavu. Stát s tím nedělá nic, ministr Hamáček se neobtěžuje ani přijít na ohlášenou interpelaci.
Středočeský kraj je takový trochu jiný. Prstenec kolem Prahy, žádná velká pospolitost, Příbram si řeší své, a Mladá Boleslav zas svoje. Bydlí tu ze všech krajů nejvíce lidí a takové naše místní specifikum je Praha, kde všichni s oblibou pracují, baví se a nakupují. Taky si tam hodně lidí nechává trvalé bydliště, například proto, aby získali pražskou parkovací kartu, kvůli doktorům, školám či školkám. Večer se zas všichni vracejí do svých středočeských domovů přespat, aby zas ráno vyrazili do víru kolon a přeplněných pražských parkovišť. Také v Praze s oblibou pracují policisté, i ti středočeští. O pár kilometrů dál totiž dostanou lepší peníze. Sice poslední dobou řeší čím dál víc administrativy, takže jim na samotný výkon podstaty jejich funkce stejně zbývá čím dál méně času, ale buďme rádi, že vůbec nějací jsou, protože se mohli stejně tak někde uchytit jako manažeři.
A tak když se tedy ve velkém vykrádají domy, obcím zpravidla chybí vše, co v danou chvíli pro ochranu obyvatel a jejich majetku potřebují – lidské i finanční zdroje. V situaci, kdy nepomáhá výzva policejnímu prezidentovi, interpelace pana Hamáčka, na kterou se tedy neobtěžoval dostavit, petice zoufalých starostů, utváření hlídek složených ze samotných obyvatel, zkrátka nic, musím se ptát, za co platím své daně a co se s nimi reálně děje? A pokud se nedokážeme vypořádat s partou několika málo lidí, co vykrádají již několik měsíců v jednom kraji domy, co chceme dělat, až bude hrozit větší nebezpečí?
Ne, nečekejte ode mě teď návrh řešení. Já ho totiž nemám. Platím však daně proto, aby mi stát zajišťoval právo a pořádek, přičemž vybírání pokut za špatné parkování nyní nevnímám jako zajišťování pořádku, jestli si rozumíme.
