V loňském roc jsem byl u zrodu projektu Velotrixi v Praze. Byl jsem mezi prvními řidiči, vyzkoušel jsem si tři měsíce, co je to vozit turisty, používat jazyky a moc mě to bavilo, nehledě na to, že výdělek byl řekněme nadprůměrný. Poslední dobou však Velo provází neustálé problémy. Proč? Protože Praha nepochopila filosofii této přepravy. Jde přeci o zábavu, sightseeing a také o ekologii. V následujícím článku se o Velo dozvíte vše, co jako řidič můžu říct Vám...
Velotrixi si loni ve Varech zařídil i Pavel LiškaZbyněk Vacek
Co je vlastně Velotrixi?
Od května loňského roku brázdí ulice staré Prahy zvláštní tříkolová vozítka. Mnozí lidé se za nimi otáčejí nebo si je fotografují. Tato vozítka jsou vlastně „moderní rikši“, které se prohánějí již ve třiceti městech po celém světě. Loni byla novinkou například v Rize (Lotyšsko), déle už jezdí třeba v Berlíně, Londýně, Kjótu, Osace či Amsterdamu. Jedná se o ekologická vozítka na lidský pohon, jejichž účelem je doprava v centru měst po místech, kam nemohou auta. Tato vozítka přispívají k oživení městské atmosféry, dají se využít na projížďky městem anebo si je lze objednat na určité akce jako jsou svatby, slavnosti a třeba happeningy. Tato vozítka slouží také (ale ne především) jako reklamní média. Zprvu byla na vozidlech reklama na Mattoni, a lidé si mysleli, že řidiči rozdávají zdarma vodu, nyní je reklama na Vodafone, a mnozí občané ale i turisté se nás ptají jak nastavit telefon či kde koupit kredit.
Co Velotrixi nabízí?
Velotrixi (zkráceně Velo) nabízí několik typů služeb. Tak například projížďka centrem města, která trvá něco přes 45 minut a během které uvidíte vlastně vše důležité Vás vyjde na 600 korun. Dělají se i další typy projížděk z nichž nejlevnější je za 200 korun, trvá asi 15 minut a prohlédnete si při ní všechno podstatné na Starém Městě. Někomu se ta cena může zdát nadsazená, ale věřte, že kdybyste měli čekat patnáct minut na autobus, určitě by Vám to připadalo jako dlouhá doba. Za cenu 200 korun lze využít Velo i jako taxi, z bodu A do bodu B v centru města, ale vězte, že s taxislužbou nechce mít náš projekt ekologických vozítek nic společného. Jde nám hlavě o to, aby se klient dobře bavil, aby co nejvíce viděl a aby odcházel s pocitem uspokojení. Naší ambicí je stát se součástí hlavního města, takovou atrakcí, a reprezentovat jej v dobrém světle.
Velotrixi má ale i problémy…
Ano, to je bohužel pravda. Jak jsem již říkal, Velo jezdí ve více než třiceti městech po světě, ale jedině v Praze má tento projekt problémy. Například nám radnice Prahy 1 odmítla odsouhlasit pravidelné trasy a místa k stání, která by nám usnadnila život všem. Takhle se Velo nesmí zastavit, protože by to mohlo být bráno jako zábor veřejného prostranství. Málokdo však ví, že Velo váží 150 kilogramů, a že tedy řidiči musejí vlastně jezdit v kuse 10 hodin denně, o víkendech dokonce 12. Ve finále to znamená, že řidič nemá šanci si odpočinout. Naštěstí strážníci Městské police Praha jsou velice shovívaví, a k finančním sankcím přistupují až když je jasné, že nám nejde o odpočinek, ale chceme přilákat zákazníka. Navíc někteří řidiči tvrdí, že když musí popojíždět, způsobují tím vlastně větší zábor a více překážejí, k nim se já přidávám také.
Jak je to s motorem?
Teď jsi uhodil hřebíček na hlavičku. Je pravda, že Velo má na předním kole v bubnu elektromotor, jehož odběr je maximálně 200 Wattů. Kdyby byl motor silnější, Velo by přestalo být ze zákona kolo. Pro srovnání, kuchyňský mixér má 750 Wattů. Tento motor se dá spustit jedině když řidič šlape, Velo je vybaveno senzorem, který to pozná. Dosáhne-li však řidič rychlosti 11 km/h, motor se automaticky vypne. Tento motor slouží pro případy, kdy řidič nezvládá vlastní silou pohánět naložené Velo.
Smí Velo na pěší zóny?
Na tuhle otázku se nedá odpovědět obecně. Velo smí na ty pěší zóny, kam mají povolený vjezd cyklisté. Velo je totiž typ jízdního kola, proto smí na silnice, na pěší zóny s vjezdem pro kola, cyklostezky a značené cyklotrasy.
Město si ztěžuje, že Velo zpomaluje již tak pomalou dopravu v centru…
Tak tahle stížnost se mi jeví jako absolutní nesmysl. Srovnejte sami: koňské drožky jedou rychlostí do 7 km/h, jsou široké a nemohou tedy být v malých pražských ulicích předjížděny. Stará auta, provádějící projížďky Prahou jedou sice rychleji, ale přesto ne tak, aby nebrzdila dopravu a s jejich šířkou je také nepředjedete. A další věcí je, že veteráni mají nedokonalé spalování a tím přispívají ke znečištění ovzduší. Velo není tak široké, jezdí průměrně 12-15 km/h, a když je za ním auto (Velo má zrcátka, takže řidič ihned pozná, že za ním auto je), vyhne se ke kraji vozovky a auto má dostatek místa pro předjíždění. Když se Velo dostane náhodou do zácpy, jede stejně rychle jako auta a není tedy důvod si stěžovat.
Kdo vlastně je za celým projektem?
Projekt realizuje a celý financuje firma Bartercard spol. s.r.o. za přispění výtěžků z reklamy na vozidlech. Musíte si uvědomit, že pořizovací cena jednoho vozidla je 7000 Euro a o toto vozidlo je třeba neustále dbát, aby bylo v dobrém stavu. V jiných zemích se většinou na financování podílí i město, ve kterém Velo jezdí, Praha je však i v tomto výjimkou.
Co bys mi řekl k projektu závěrem?
Velo je určitě jednou z nejlepších věcí, kterou se Praha může pochlubit. Jako atrakce pro turisty i alternativní způsob ekologické dopravy centrem je Velo tím nejlepším způsobem. Zkuste si do něj sednout a svézt se, sami uvidíte! Doufám, že tento skvělý projekt bude pokračovat, a že Praha 1 si svoje nepříznivé stanovisko k nám rozmyslí. Vždyť naši řidiči jsou milí mladí kluci i holky, stále usměvaví a připravení Vám pomoci. Lidé se nás ptají na cestu, líbíme se jim, jezdí s námi a to je důkazem, že tento projekt funguje. Kdyby nám město vyšlo vstříc, budeme radním vděčni.
Ptal se mě Ondřej Vacek (můj bratr)
