Nebe

jedna básnička z mé ranější tvorby

Těžko se usíná bez tebe,

smutně se koukám na nebe.

Hvězdy jak na louce kvítí,

třpytí se, blikají, svítí.

A tak si říkám: „Jak se máš?“

V hvězdách je schován osud náš.

V nebi černém lucernami,

hvězdy chodí mezi námi.

Vypráví nám příběh dlouhý,

plný lásky, plný touhy.

Předpovědí to, co bude,

nežli vyjde Slunce rudé.

Bez tebe prožít další den,

jeví se pro mě jak zlý sen.

Je jenom noční můrou zlou,

je nití, kterou přetrhnou

chvíle naše pod hvězdami,

plné lásky mezi námi.

Díky tobě i těm hvězdám,

samotu i smutek neznám.

Zaženu tak všechny chmury,

zvůli, strasti, noční můry.

Tebou věrně milován,

nezůstanu nikdy sám!