Láska

jedna z mých starších básniček

Noc, jak kytka plazivá,

zlehka mizí v tmách,

crkot vody zaznívá,

mizím v hlubinách.

V temných vodách velké řeky

ke spánku uléhám,

v těchto vodách až na věky

proudům podléhám.

Unášen jsem černou tmou,

silným říčním tokem,

život stal se cestou zlou,

řeka malým potokem.

Něco mě však nutí vstát,

z hlubin mě to táhne,

postavu tu měl bych znát,

jak se nad mě nahne.

Noc, jak kytka plazivá,

s ránem pryč se odkulí,

a jak kočka mazlivá,

ta dívka se přitulí…