Tak na příkladu Islandu je krásně vidět jak anarchistická společnost svým fungováním vede k vytvoření státu.

Ano.... že jí byl po několika stovkách let ten stát vnucen zvenku.

Mimochodem ty stovky let jsou NĚKOLIKANÁSOBNĚ déle, než jak dlouho fungují dnešní demokracie (a ty jsou už až po uši v problémech).

Dobrý den, 

postupně pročítám Váš seriál, a i když s většinou myšlenek (zatím) souhlasím, mám dojem, že problém státu je odchýlení od původního účelu, který dnes již fakticky nenaplňuje - ale přesto jde o smysluplný důvod pro existenci státu.

Stát by měl naplňovat ty požadavky lidí, které ze své podstaty nemohou být naplněny přirozenou směnou. Např. (asi) každý by chtěl, aby o něj bylo postaráno, pokud by se narodil postižený. Ovšem nikdo takovou službu nepoptává - postižení na to nemají peníze, a ti ostatní, jak se jednou narodili zdraví...

Dále by stát měl řešit problém obecní pasivity, kdy ze své podstaty nesou náklady jednotlivci, ale zisky jsou socializovány. Např. ochrana životního prostředí. 

Jak se s těmito úkoly vypořádává bezstátní společnost?

Děkuji za odpověď (třeba formou dalšího dílu?)

Dobrý den.

Děkuji za věcné dotazy a připomínky.

Na některé jsem už odpověděl formou nikoliv dalšího, nicméně minulého dílu. Konkrétně ochranu přírody řeší díl třináctý, tam je odpověď na Vaši druhou otázku.

Co se týče těch postižených, tak o takové lidi mají zájem například jejich rodiče, ale napříč celou společností existují soucitní lidé, kteří se o ostatní starají. Považují-li lidé (alespoň většina z nich) skutečně za správné, aby se zdraví o postižené starali a pomáhali jim (a já věřím, že to většina lidí za správné skutečně považuje), pak je přece není třeba k ničemu nutit, protože když to považují za správné, tak se o to postarají, nebo alespoň přispějí, někteří více, jiní méně, někteří vůbec, každopádně přispíváno bude přesně tolik, kolik lidé považují za vhodné.

Ono to souvisí s takovou zajímavou myšlenkou, kterou když skutečně do důsledku domyslíte, zjistíte, že stát vážně není zapotřebí: Je-li něco skutečně správné, prospěšné a užitečné, pak si to lidé koupí/zaplatí/vytvoří i dobrovolně; bez toho, aby je k tomu stát nutil. Naopak nepořídí-li si lidé něco dobrovolně, pak to znamená jediné: daná věc stojí lidi více zdrojů, než kolik jim to přináší užitku.

Je efektivnější chránit mosty, než přechodce. Nebo tržiště. No a tady je zárodek státu.

Dlouho jsem se trápil otázkou, proč Vidní vybírali od vzdálenějších příchozích z větší vzdálenosti vyšší poplatky (clo, ve skutečnosti mýtné) než od příchozch z menší vzdálenosti.

Co myslíte, proč?

Jistě, když máte veřejný prostor.... na druhou stranu když mosty, tržiště a podobně mají své majitele, mohou je samozřejmě (ve vlastním zájmu) chránit oni.

Vaší otázce nerozumím, nebyla-li řečnická.