Autorovi doporučuji prostudovat si pojmy jako "tragedy of the commons" a "tyranny of small decisions", které se nechtěností veřejných statků zabývají. Veřejné statky jsou spojeny se spoustou mrzutostí - daně, veřejné pojištění, předražování zakázek apod. Lidé pociťují jejich nevýhody a jejich přínos podceňují, protože ho často považují za samozřejmý. Vidí zaplacené daně, otravuje je státní byrokracie...málokdy se ale přitom dostanou do situace, kdy musí například čerpat drahou zdravotní péči apod. Neuvědomují si, že pojištění, které musí platit, je právě díky své všeobecnosti daleko levnější, než pokud by se pojišťovali soukromě každý zvlášť (to neplatí jen pro pár % těch nejbohatších)...Rušení demokratického státu skutečně není žádnou cestou z krize státu, ale jejím završením. Samotná demokracie je dnes v roli takového neoblíbeného veřejného statku, který je vlastně zbytečný, tak proč ji nenahradit i se všemi jejími málo efektivními institucemi? - vždyť horší už to být nemůže... Ale to je velký omyl! Autor má jistě pravdu v tom, že existence státu není zárukou dobrého zřízení. Vždyť i Severní Korea je stát. Jenže závěr, který si vyvodil: stát je zlo, je chybný. I když existují "zlé" státy, neznamená to, že zlý je samotný samotný stát, ale jeho zřízení - způsob vlády. A co nám tedy autor nabízí? Nabízí nám místo často nedokonalé, těžkopádné, občas iritující demokracie, čirou oligarchii - zřízení, kde vše bude definitivně podřízeno jen zájmům úzké elity nejbohatších.

Podle všech indicií a historických zkušeností je stát opravdu zlo a v jeho totalitní podobě, dokonalé zlo.   Vaše myšlenky jsou výsledkem dobré práce státu, který musí lidi přesvědčit o své nezbytnosti a o tom, že násilí konané jménem státu je vlastně dobro, což mu asi také věříte.  Jste správný občan státu.

Věřím, že k nějakému podobnému světu se dopracujeme a je správné k němu  pokládat základy již dnes.

Přesně tak; i když myslím, že toho se nedožijeme.