Popel vzpomínek

Prožili jsme spoustu dní, neměli žádná tajemství, než sebe. V myšlenkách tvých já uměla číst, četla jsem tebe.

Dívali jsme se do očí, přáli si, ať den nekončí, to přání zebe. Se mnou si toužil snít, dlaň v té moji navždy mít, sny pouhé. Jednoho dne vrátil mi klíče, už nepřijdeš více, končí dny dlouhé. Popsané stránky každého dne, si vyrvu časem ze srdce, bojím se bolesti. Zápalky ohnivý plamínek, už pálí listy vzpomínek, na drahém koberci. Ložnice bílé stěny, na svědectví zapomnění, popelem vymaluji. Zbytek si nasypu do vlasů, už nevrátím se do časů, tvého "Moc tě miluji!”

Autor: Kamila Urbanovákamila | pátek 4.3.2011 10:01 | karma článku: 7,35 | přečteno: 742x
  • Další články autora

Kamila Urbanovákamila

Hráč

25.8.2013 v 21:21 | Karma: 12,81

Kamila Urbanovákamila

Holčička z cukru

23.8.2013 v 23:33 | Karma: 12,81

Kamila Urbanovákamila

Voníš mi, lásko

20.8.2013 v 9:27 | Karma: 11,06