Můj dědeček Josef neměl lehký život. Lehký život neměla ani moje babička Marie, to proto, že si vzala za muže mého dědu. Dědečkovi bylo čtyřicet let, když se z něj stal nezaměstnaný havíř. Bylo to ve třicátých letech minulého století, právě vrcholila světová hospodářská krize. Tehdy přišel na svět můj tatínek. Tatínek se narodil jako jedno z dvojčat. Když při porodu, řekla porodní bába, že tam je ještě jedno dítě, dědeček se chtěl jít prý na půdu oběsit. Doma měl už totiž čtyři starší děti. Jisté je, že to tehdy děda neudělal. Dědeček byl povahy měkké a nikdy by ani mouše neublížil. Místo toho šel děda zapít svůj žal do hospody.
Dědeček s babičkou měli i malé hospodářství. Jednu kozu, deset králíků a jednoho velkého kocoura. Jednoho dne, když babičce kocour opět vypil čertvě nadojené kozí mléko, se babička na kocoura velice rozhněvala. Rozpálená hněvem dědovi řekla: "Toho kocoura odvez někam daleko, ať už se mi na očích neukazuje ten darmožrout! Kdyby alespoň chytal myši, ale to on neumí!"
Děda poslechl babičku, strčil kocoura do kabele, nasedl na kolo a jel do lesa asi deset kilometrů vzdáleného. Když se blížil k lesu, cestou z kopce najel na kámen a upadl z kola. Dědeček se strašně polekal, po těle měl z toho pádu spoustu odřenin a ještě ke všemu si rozrhnul svoje sváteční kalhoty. Jeho prohnuté kolo nebylo schopné další jízdy. Děda nakouknul do kabele na kocoura. Kocour se nehýbal.
"Asi se praštil do hlavy, už to má chudák za sebou", pomyslel si děda.
Bezvládné tělo kocoura děda pohodil do lesa. Domů ho čekala dlouhá pěší cesta a tak se zastavil do nedaleké hospůdky, aby se z toho leknutí při pádu trochu vzpomatoval.
Ten den byla už tma, když se můj děda vracel z hospody domů ve značně podroušeném stavu. Opíral se o své rozbité kolo, aby při chůzi neupadl. Jaké bylo dědovo překvapení, když ho na prahu domku vítal jeho tlustý mrtvý kocour, který už tam vysedával asi tři hodiny, čekaje na svého páníčka. Jakmile spatřil dědu, okamžitě mu šel naproti a začal se otírat o jeho roztrhané kalhoty.
Roznícená babička s mým dědečkem tehdy velice dlouho nepromluvila ani slovo. A mrtvý kocour? Ten přežil i našeho dědečka.
