- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
1. Kurzarbeit musi zamestnavatel nahlasit v predstihu uradu prace.
2. Firma, ktera se dostane do potizi, plati zalohy na dane a nektere odvody dle aktualniho stavu prijmu. Firma sice musi kazdy mesic hlasit financni stav a platit odvody, ale zalohove dle aktualniho stavu. Nikoli rigidne finacnim uradem predem stanovenou fixni castku. Tim se da vyrovnat jak kolisani konjunktury, tak sezonni vykyvy.
Což takhle postupně více a více zkracovat pracovní dobu a zvyšovat dorovnání od státu, až bude pracovní doba = 0 a dorovnání od státu 100%.
V některých případech (Červeňák, Lakatoš apod.) to tak už dnes funguje...
By mne zajímalo, kdyby na to najeli všichni zaměstnanci, z čeho to bude stát dorovnávat - asi zvedne DPH na 30%
Poněvadž o krizi se hovoří že by měla mít i očišťovací účel-firmy které nestačí se položí.No a které firmy nestačí? Pochopitelně že ty které neseženou zakázky (možna právě ty které vyrábějí nekvalitně a draze?)ostatně-už pojem "neseženou zakázky" je zavádějící - spousta firem vyrábí přímo pro prodejní trh, takže se jim neprodané a neprodejné výrobky hromadí ve skladech ale výroba může pokračovat..A nebo je pojem "sehnat zakázky" limitující a vymyšlen na míru právě megafirmám, co produkují (cokoliv) právě jen na základě "sehnaných zakázek", státních tendrů, miliardových zakázek a dotací, zatímco všichni ostatní budou mít smůlu...?Asi ano -protože ti vlastn reálnou šanci, že seženou nové a dostatečné zakázky (s kvalitním investorem) ani nemají, prostě musí doufat že krize pomine a jejich výrobky se zase začnou prodávat..
Tvrzení-cituji:"Pro něj to také představuje úsporu. Pokud by věcem nechal volný průběh, zůstali by propuštění lidé nějakou dobu plně závislí na sociálních dávkách. Podle makroekonomů ČMKOS činí náklady na jednoho člověka bez práce, který dříve pobíral průměrnou mzdu, 26 tisíc korun měsíčně, kurzarbeiter by rozpočet přišel v průměru na 8 tisíc. Což ušetří státní pokladně 18 tisíc korun na jediném nezaměstnaném měsíčně." Neušetří. V obou případech jsou to náklady, v prvním případě větší a v druhém případě menší. Výhodou toho druhého je to, že stát pouze vynaloží méně a to může mít pozitivní vliv na jeho rozpočet, nebo může tímto způsobem pomoci více lidem.
dál než Němci - v tom, jak ošidit stát. Nebo si vážně myslíte, že by toto u nás nikdo nezneužíval? A náš stát to zneužívání ohlídal? Hm, asi tak jako všechno, co stát rozdává z našich daní, že
na jedné straně ošidit stát - na straně druhé u státních úředníků si taky něco přivydělat - hádám že si to uvažování o tom které firmy se již dostatečně "snažily sehnat další zakázky" nechají dobře zaplatit na úplatcích... Nakonec - podstatné by mělo být už třeba od kterého termínu by se to mělo počítat.. Dobrá firma by si měla shánět zakázky pořád...