Týmy pro fotbalové MS: Španělsko

Již za necelý měsíc začne v Brazílii nejočekávanější sportovní akce letošního roku. Fotbalové mistroství světa vzbuzuje mezi fanoušky veliká očekávání, které ještě zvyšuje místo konání. Vzhledem k blížícímu se startu není na škodu představit si některé týmy startující na závěrečném mundialu. A tento seriál odstartují obhájci titulu, tým Španělska.

Historie

Španělé byli vždy bráni za jednoho z favoritů, ať už z pohledu expertů, či fanoušků. Vzhledem k úrovni domácí soutěže a úspěšnosti týmů v evropských soutěžích, byli opravňováni k vysokým ambicím. Napříč tomu se jim dlouho nedařilo setřást ze sebe nálepku turnajových smolařů.Na MS i ME pravidelně selhávali a domů se vraceli bez toužebně vyvolávané medaile. Jejich turnajová sterilita se v kontextu fotbalových velmocí dala srovnávat snad pouze s tou anglickou. Stejně jako národní tým Anglie dokázali pravidelně dát dohromady kvalitní kádr, který dle papírových předpokladů měl bojovat o příčky nejvyšší, nicméně medailové boje zůstávaly obvykle zapovězeny. Jejich jediné vítězství na velkém turnaji se datovalo do roku 1964, kdy opanovali evropský šampionát. Toto vítězství však patří do pásu dávné historie. Nutno dodat, že leckdy měli Španělé i smůlu, například jejich čtvrtfinálové vyřazení na MS 2002 s domácí Jižní Koreou, se dá označit za velmi diskutabilní.

Problematika jejich neúspěchu byla propírána opravdu vehementně a vcelku pravidelně panovala napříč spektrem shoda nad největším z důvodů. Hráči se nedokázali oprostit od svých klubových identit. Národní tým je tvořen zejména z hráčů dvou největších klubů, Realu Madrid a Barcelony, mezi nimiž panuje rivalita dalece přerůstající fotbalové hřiště. Jejich souboje bývají velice vyhrocené, plné emocí, vulgarit a pokračují napříč celou sezonou mimo vzájemné zápasy, kdy se hráči i trenéři obou týmů častují v médiích různými přízvisky a komentují vzájemně své chování. Celek se tak dělil na skupinky a nepůsobil pospolitě. Tento aspekt v kombinaci s narůstající nespokojeností hráčů, kteří ve svých týmech patřili ke klíčovým hráčům, ale v rámci toho národního se museli spokojit s redukovanou rolí, působilo značné defekty na týmové morálce a hiearchii.

Nastolené pořádky se změnily s nástupem trenéra Aragoňése. Zkušený kouč dal hvězdám najevo, že kdo neobětuje své ego ve prospěch týmu, nemá v jeho výběru co dělat. Učinil přítrž vnitřním neshodám, hráči museli táhnout za jeden provaz. Po ME 2008 nastoupil kouč Vicente del Bosque a v načaté práci pokračuje dodnes. Tento přístup resultoval ve zlatou éru, kdy Španělé absolutně opanovali světový fotbal. Z posledních tří velkých turnajů činí jejich sbírka tři zlaté. Velkým favoritem jsou logicky i letos.

Herní styl

Xavi a spol. jedou už několik let podle zavedeného mustru, díky kterému jsou považováni za jeden z nejlepších týmů v historii kopané. Výchozí rozestavení je 4-3-3, avšak hráči se napříč formacemi prolínají, krom stoperské dvojice není postavení hráčů jasně definované a ponechává velký prostor k improvizaci. Důraz je kladen na velké množství přihrávek sloužících buď k vyšachování soupeře, či vyřazení obrany pomocí náhlé kolmice. Krajní obránci se často díky převaze svého týmu dostávají do křídelních prostorů. Nebude překvapením, pokud tým trenéra Del Bosqueho nastoupí bez typického hrotového hráče. Několikrát tak již učinil a hráči ukázali, že jim nedělá velký problém prokombinovat se až do zakončení.

Po revoluci, jíž vyvolali svým fotbalem na ME 2008, určovali Španělé trend světové kopané. Po celém světě vyvstala snaha o napodobení, kvalita provedení ale nedosahovala nejvyšší úrovně. I teď, v době narůstajících lamentací nad sterilitou tohoto stylu, můžeme mezi top kluby najít ty, které mají svou hru založenou na principech toho španělského - například Bayern a Liverpool.

Jak už jsem zmínil, v poslední době rostou názory, že styl zvaný Tiki-taka je již přežitkem a produkovanou nudou. Mnozí přirovnávají snahu založenou na co největším držení míče a trpělivém hledání skulinek v soupeřově obraně k házené. Je pravdou, že jakmile není praktikující celek v ideální pohodě, soupeř má výrazně usnadněnou pozici, jelikož se zvyšuje předvídatelnost. Tento fakt byl naplno vidět v letošní Lize mistrů, kdy Bayern s Barcelonou vyexpedovali jejich soupeři s notnou převahou.

Na druhou stranu jen opravdu malé procento týmů si to se Španělskem rozdá "na férovku". Vědomi si velké síly a zautomatizovaného herního projevu, soupeř ve velké části utkání zaleze na svou polovinu a modlí se v co nejmírnější výsledek. Mě osobně tiki-taka baví, i když už méně než na začátku. Baví mě sledovat naprostou dominanci spojenou s perfektním ovládáním míče. Baví mě pozorovat, jak ve valné většině případů soupeře vymíchají. Co do různých detailů - přebírání míče, kvalita provedení, technická zdatnost a kreativita - je pro mě nejzábavnějším herním modelem na světě.

Kádr

Brankáři 9/10

Dá se očekávat, že Del Bosque nominuje brankářskou trojici Iker Casillas, Diego Lopez a David De Gea, šanci ale živí i zkušený Reina. S největší pravděpodobností pak post jedničky připadne prvnímu jmenovanému, jenž je zároveň i kapitánem. Ačkoli letos chytal převážně pouze pohárová utkání, tým mu věří a má v něm prověřenou kvalitu. Pokud by se však realizační tým rozhodl pro změnu, Lopez a De Gea jsou velice zdatní náhradníci. První pro sebe uzurpoval privilegovanou pozici v Realu Madrid a druhý patřil v této sezoně k jedné z mála světlých vyjímek v kádru Manchesteru United. Španělé disponují nejspíše nejvyrovnanější a nejkvalitnější brankářskou sestavou na světě.

Obrana 7/10

Asi největší slabina. Stabilní hráče základní sestavy brzdí v poslední době různé zdravotní neduhy. Například Pique či Alba toho příliš neodehráli a chybí jim potřebné zápasové tempo. Je otázkou, v jaké formě se na šampionátu objeví. Oproti tomu další zavedená tvář, Sergio Ramos, má za sebou možná životní ročník. V momentální formě platí za jednoho z nejlepších obránců vůbec. Očekávaná čtveřice Azpilicueta, Ramos, Pique, Alba je nadmíru kvalitní, nicméně za zády nemá adekvátní náhradu. Napravo ještě může zastoupit Juanfran nebo Carvajal, avšak ve středu obrany zeje za ustálenou dvojicí díra. První náhradník Javi Martinez letos vinou zranění prakticky nehrál a když ano, tak jeho výkon měl daleko k ideálu. Trn z paty by mohl vytrhnout spolehlivý univerzál Alváro Arbeloa, jenž však povětšinou v Realu střídá. Tyto všechny aspekty činí z obrany nejslabší řadu. Jakmile se někdo zraní nebo vykartuje, může nastat problém.

Záloha 10/10

Tady není o čem. Záložní řada je prošpikovaná kvalitou nejvyšší jakosti a určitě je tou nejlepší na mezinárodním poli. Jen si projeďme výčet pravděpodobně nominovaných jmen - Xavi, Xabi Alonso, Iniesta, Busquets, Koke, Silva, Mata, Fabregas. Co jméno, to pojem. Všichni z výše zmíněných patří ve svých klubech k naprosto stěžejním hráčům a v rámci záložníků k těm nejlepším na světě. Jediný problém by snad mohl nastat s nespokojeností některých hráčů se svým vytížením, nedávná historie však napovídá, že Del Bosque umí nastínit svým svěřencům jejich roli a ti ji přijímají bez větších potíží. Jsou si vědomi kvality svých spoluhráčů a úspěchu podřídí své hráčské ego. Suma sumárum - záloha je určitě nejkvalitnější formací.

Útok 8/10

Ještě nedávno bych útok považoval za největší slabinu. Ale s naturalizováním Diega Costy dostává úplně jiné grády. Jeden z nejlepších světových útočníků má za sebou nesmírně vydařenou sezonu, ve které zatím vstřelil 36 golů, což vzhledem ke zbývajícím zápasům nemusí být konečná bilance. Jediné, co by ho mohlo limitovat, je nesehranost s týmem a nízká adaptace na herní styl, zcela odlišný tomu Atletica. Hráč s jeho schopnostmi a formou by však měl být ihned přínosem. V záloze jsou připraveni Fernando Torres, Alvaro Negredo, Fernando Llorente, Pedro a na poslední velký turnaj v kariéře se možná dostane zkušený David Villa. Je otázkou, zda nebude Del Bosque praktikovat styl bez typického hrotového útočníka, už párkrát vyzkoušený. S palebným potenciálem Diega Costy by ale takové rozhodnutí bylo dle mého na škodu.

Předpokládaná sestava

Casillas - Azpilicueta, Ramos, Pique, Alba - Busquets, Xabi Alonso, Xavi - Silva, Costa, Iniesta

Skrytý trumf - Koke

Jeden z největších objevů sezony. Mladičký záložník Atletica Madrid naplno rozvíjí svůj talent a spolu s Costou a Courtoisem je nejlepším hráčem týmu. Díky své všestrannosti má několikero využití, může nastoupit uprostřed, ze strany, z hlubokého i vysokého postavení. Oplývá perfektní technikou, prostorovým viděním a jako bonus skvěle zahrává standardní situace. Na základní sestavu to zatím nejspíš nebude, nicméně mohl by plnit stejnou roli jako Fabregas na EURU 2008, tedy roli prvního náhradníka.

Přednosti - technická vyspělost

- sehranost

- týmový duch

Slabiny - obrana

- malá fluktuace hráčů

Skupina B - Nizozemsko, Chile, Austrálie

Tip na umístění - semifinále

Španělé znovu patří k největším favoritům a kvalitou jsou předurčeni bojovat o nejvyšší pozice, ale letos titul přenechají někomu jinému. Už poslední evropský šampionát ukázal určité problémy. S velkou dávkou štěstí postoupili ze skupiny a i jejich semifinálová bitva s Portugalci se nakláněla mírně k Ronaldovi a spol. Mírný ústup ukazují i přátelská utkání. Soupeři jsou lépe připravení, navíc forma stěžejních hráčů je leckdy diskutabilní. Největší problém však vidím v téměř nulové fluktuaci. I během přípravného období trenér ponechává svou ideální jedenáctku takřka beze změn, hráči mimo ni nejsou mezinárodně prověření a chybí mladší generace. Navíc budou od začátku pod tlakem silných soupeřů ve skupině a hrozby střetu s domácí Brazílií již v osmifinále. Každá serie jednou končí.