Seriálový skvost Temný případ

První řada seriálu z produkce HBO Temný případ (True detective) před nedávnem skončila a nadšené ohlasy nabývají na intenzitě. Osmidílná série z kriminálního prostředí si bez nadsázky podmanila první část televizního roku. Zaslouženě. Jde o jeden z nejlepších počinů poslední doby.

Seriál vypráví příběh dvou detektivů, Rusta Cohla(Matthew McConaughey) a Martyho Harta(Woody Harrelson), kteří vyšetřují vraždu mladé dívky. Postupem času rozplétají síť různých případů, díky čemuž zjistí, že mají co dočinění se sériovým vrahem vyžívajícím se v rituálních a spirituálních aspektech samotného aktu. Děj je divákovi nabízen z perspektivy minulé i současné, kdy již vysloužilí hlavní hrdinové osvětlují postup vyšetřování a snaží se přijít na kloub případu, který byl dávno považován za ukončený.

Obecně vzato v rámci kriminálek(knižních, filmových) docela častá premisa. Promlčený případ se znovu dostává na světlo pozornosti, vyvstávají nové skutečnosti a dnes již zestárlí detektivové se vydávají dokončit svou práci. Co však dostává Temný případ na pomyslný piedestal současné televizní tvorby je zpracování . Jde totiž o po všech stránkách do detailu prošpikovanou podívanou.

Tvůrci to pojali jinak. Originálně. Vyhnuli se tradičním tématickým klišé a banalitám. Monology i dialogy mají hlubší význam a nutí vás přemýšlet. Každá postava v tomto příběhu je originálně pojata a má svou vlastní identitu. Největší důraz je přirozeně kladen na hlavní představitele. Ti jsou brilantně zpracovaní. Zejména postava Rusta Cohla je kreativním skvostem. Nihilista s neobvyklou mozkovnou, který umí číst v lidech jako nikdo jiný a každou chvíli vypustí z pusy myšlenku, která je v rozporu s obecně přijímaným. Díky tomu neumí vycházet s lidmi a často říká nahlas věci, jež valná část společnosti považuje za tabu. Ne, není prost sociální inteligence, je jednoduše podivínský. Samotář, který nenechává druhého nahlédnout pod slupku. Psychologická propracovanost této postavy je pozoruhodná. Divák přímo baží zjistit důvod jeho rozdílnosti a různých odchylek od normálu. Pomocí této postavy si tvůrci hrají s divákem, dávkují jeho zvědavost a stimulují chtíč.

Marty je jeho protikladem, díky čemuž vzniká nebývalá synergie. Vzájemně se doplňují, ač spolu v obecných sociálních otázkách nesouhlasí - Rust je filozof, kdežto Marty pragmatik s rodinou, extrovert, trochu buran, jenž se rád napije a pobaví.Přestože jejich půtky leckdy přerůstají do osobní roviny, kupředu je žene touha vyřešit případ, který se stal jejich intimní záležitostí.

Díky prostoru, který tvůrci dostali, máme možnost poznat oba aktéry v průběhu seriálu takřka dokonale. Můžeme pochopit jejich myšlenkové pochody - i když u Rusta o nich můžeme spíše spekulovat a přemýšlet. Detektivové nám jsou představení nejen skrze vyšetřování, ale i jako normální lidé v jejich soukromí. Zobrazeny jsou defekty, které psychicky náročná práce zanechala v hlavách, smýšlení a dalších různých životních aspektech. Oba dělají chyby jako každý jiný,díky čemuž působí mnohem civilněji. Ačkoliv dynamem série je samozřejmě vyšetřování, osobní rovina je tu akcentována mnohem více než je zvykem a rozhodně není podružným prvkem příběhové linky. To umožňuje divákovi větší empatii a rozvíjení sympatií směrem k ústřední dvojici.

Herečtí představitelé jsou skvostní a naplno využívají možností, které jim jejich postavy nabízejí. Matthew McConaughey jen potvrzuje současnou pozici jednoho z nejjistějších herců a sebevědomě kráčí vstříc dalším cenám. K dispozici má opravdu vděčný materiál, to však nic nemění na tom, jak brilantně s ním naložil. Po letech utápění talentu v podprůměrných debilitách je jeho herecká proměna dechberoucí. Woody Harrelson zůstavá možná trochu upozaděný, jelikož vedle Rusta zkrátka vyniknout nejde, přesto však velkou měrou přispívá k celistvosti celku a sehranosti ústřední dvojice.

Velká pochvala patří HBO. Nejvýznamnější kabelová televize v posledních letech produkuje spoustu výborných projektů a znovu se prokázalo, že k zajímavému tématu umí najít adekvátní tvůrčí tým. S rostoucí prestiží si mohou vybírat ze široké škály adeptů. Proto se v posledních letech objevují v HBO podporovaných filmech či seriálech hvězdy první kategorie. Například minulý rok jsme měli možnost spatřit Matta Damona a Michaela Douglase v hravém životopisném snímku Liberace!(Behind the Candelabra).

U Temného případu tomu není jinak. Zlákat se podařilo opravdu pozoruhodnou skvadru. Výsledný produkt koresponduje s umem zúčastněných. Perfektní scénář z pera Nica Pizzolata osciluje napříč žánry a nám je tak nabízen dravý mix dramatu, thrilleru, detektivky a hororu s mysteriozními přesahy. Příběh nepostrádá sofistikované a přesně načasované zvraty. Bezpečně funguje prolínání dějových linií a každá poslední věta v dané části ve vás vyvolá obrovskou touhu a nedočkavost směrem k dalšímu dílu.

Režisér Cary Fukunaga zručně navozuje temnou atmosféru, která v divákovi evokuje depresi, napětí, strach, čemuž velice pomáhá maximální využití americké Louisiany, kde se příběh odehrává. Je prostý kompromisů, nedělá ústupky a ruku v ruce s hutností příběhu nabízí bezskrupulozní jízdu. Seriál díky jeho práci získává doslova filmový look. Režijním vrcholem 1.série je dechberoucí šestiminutová akční sekvence, natočena na jeden záběr(viz. https://www.youtube.com/watch?v=s_HuFuKiq8U). O Fukunagavovi se napříč spektrem hovoří jako o velkém talentu, jenž si posledními projekty definitivně rozrazil dvěře Hollywoodu. Jeho cestu bude určitě zajímavé sledovat.

Temný případ je opravdovým skvostem. Jde o instantní depresi, kterou si však budete rádi opakovat. Originální perlu, jež se vymyká mnohým zavedeným pořádkům na poli kriminálek. Už dříve bylo avizováno, že další serii převezme nový tým. Nezbývá než doufat v udržení standardu. Nemohu se dočkat!

100%