Smart doba

Smart telefon, smart auta, smart byty, smart lednice, smart televize. Jen zlomek, smart věci,které jsem dokázala ve svém okolí zaregistrovat a divit se, co všechno může být smart...

To jde i s obrovským návalem informacím, které jsou často zbytečné. Občas mám pocit, že uprostřed smart doby začínáme hloupnout.

Nebudu si hrát na alternativní děvče, které žije na obláčku bez sociálních sítí, spjaté s přírodou. Naopak jsem v kanceláři s IT specialisty, kteří moderní technikou žijí a komunikace, smart technika mě vlastně živí.

To, že je něco špatně jsem si uvědomila až letos na jaře. Kamarád mi na pět minut schoval můj smartphone, do té doby vlastně mého nejlepšího přítele. Protože pokud s někým opravdu žiji a jsem na někom závislá, tak to bylo na mém telefonu, s ním jsem usínala, probouzela se, neustále jsem ho měla v dlani, neustále jsem byla online. Poté co jsem ho neviděla, jsem příteli ztropila hysterickou scénu, za kterou by se nemusela stydět ani hrdinka jihoamerických telenovel. To co měl být vtip a možná jen poukázat, že když sedím s přáteli nad vínem, tak není vhodné více než jim, věnovat se svému telefonu. Byla to trapná chvíle hlavně pro mě.

Začala jsem na svůj telefon zapomínat, filtrovat informace, které se ke mně mají dostat. Protože co je skutečně důležité, se stejně dozvíte. Hlídala jsem si svůj čas na sociálních sítí, dokonce jsem na víkend odjela bez telefonu. Přijela a zjistila, že se absolutně nic nestalo. Takový technický detox.  Zrušila synchronizaci e-mailu a omezila tím svoji závislost na outlooku. Dovolila jsem si ten luxus nebýt čas od času k zastižení.  A můžu Vám říct, že je to velká paráda, místo s telefonem usínám s knihou.  Když jdu po ulici, tak místo na displej pozoruji kolemjdoucí a je mi tak nějak celkově lépe.