Tak nám Kalousek zase něco škrtne, paní Mullerová. Logicky škrtne na truc tam, kde to bude nejvíce bolet a nejméně dává smyslu. Ostatně jeho heslo, kterým se sveřepě řídí celou svoji politickou karieru, ač o nem nikdy nemluvil, vystihuje vše – „po mě potopa“.
Nezáleží na tom co Kalousek škrtne a jak to bude bolet. Záleží na tom, jak to dopadne až příjde ta potopa po Kalouskovi. Když je doba zlá, vyplatí se investovat. Ano, investovat do vzdělání, vědy, výzkumu a infrastruktůry. Kalousek, dle médií, dělá pravý opak toho co každému, který má trochu rozumu a nikoliv diplomy, je naprosto jasné.
Podnikám léta a od roku 2009 cítím co se kolem děje. Nicméně první a jediná reakce na tento stav, na kterou jsem se zmohl bylo osekání fxních nákladů a udržení či zvýšení investic. Zatím se daří. I když to není žádná hitparáda, podniky žijí, zaplatí svůj provoz a něco i vydělají. To co vydělají jde zase do těch investic, aby bylo lépe!
Když srovnám konání státu a toho co jsem udělal já, nezbývá než konstatovat, že to jde přímo proti sobě. V roce 2008 jsem propustil zbytné lidi a státní správa stále, dodnes, jen bobtná. Snížil jsem mzdy včetně sebe a odměny zrušil až na opravdové vyjímky. A stát svým vyvoleným úředníkům stále platí velké mzdy, které korunuje statisícovými odměnami. Nekupuji do firmy zbytné věci a ty co mám ještě musí nějakou dobu vydržet, tedy dokud budou sloužit dobře, nebudu kupovat počítače, auta, super software či jiné věci. Stát si pořád pořád kupuje nové systémy S-Karet, evidencí aut a všeho jiného. Tedy jen na těchto pár věcech se krásně dá srovnat jak nerozumě se stát chová!
Když budu srovnávat stát s rodinou a nejen tou svojí, bude rozdíl ještě markantnější. Nemá cenu zabýhat do podrobností, ale pokles maloobchodních tržeb za poslední měsíc či neůspěch Kalouskova DPH experimentu mluví za vše. Lidé se chovají racionálně a stát iracionálně.
Stát byl vždycky horší hospodář než sami lidé. Proč? Potřebuje totiž na jednoduché rozhodnutí desítky analýz, razítek, schválení a tisíce hodin debat o tom, co je jasné všem normálním lidem. A když už se konečně rozhoupe, je pozdě! Stát utrácí více peněz než soukromé podniky s efektivitou méně než poloviční. Namísto toho, aby nechal rozhodovat ony podniky o těchto penězích s efektivitou dvojnásobku, raději utáhne oprátku a přerozdělí více. Ano, více se postrácí a zaplatí za stejnou službu daleko více než onen jednotlivec. O tomto ale drahnou dobu píše pan Michl.
Nezbývá než říci, že dokud se bude stát chovat iracionálně, nepochopí, že snižování státního schodku není nic jiného než další zadlužovaní, nepřestane přerozdělovat více a více peněz, bude ještě hůře. Socialismus evropského střihu je na sklonku svého života ať chceme nebo ne, jde jen o to jak tvrdě budem nosem rýt zem. Čím déle to bude trvat tím hůře a vize Sobotkova oddlužení nevěstí nic dobrého. Výhled nevypadá dobře a tak bude asi na čase, alespoň z mého pohledu, se připravit na odchod z této země tam, kde toto pochopili a je jedno kde to bude. Bude důležité zda se tam bude mít muj zadek dobře bez potřeby špinit si ruce politickým hnojem – ostatně jen se zachovám tak jak již před 300 lety napsal pan Adam Smith – svůj vlastní zadek na prvním místě.
Dokud stát neseškrtá tento socialismus co tu máme a nestane se z něj služba namísto chůvy, bude jen hůře. A až bude opravdu zle, zase se lidi budou zabíjet pro kus žvance a skončí to další totalitou nebo v lepřím případě Pinochetovskou prozíravou diktatůrou. Neočekávám ale, že by se najednou těm nahoře rozjasnilo a zdravý rozum zvítězil. Vlastní kšefty a klid mas závislých na státu je důležitější pro budoucnost dětí těch co jsou nahoře. To že to nebude v této zemi nahlas však neřeknou!
