Brdská bestie

Tradiční Fabián má na Brdech konkurenci. Tzv. „Brdská bestie“ se zvolna dostává do novodobých bájí zdejšího kraje. Nikdo ji zatím neviděl, ale leckomu už sežrala oběd.  

Brzy oslaví několik mých trempských kamarádů na Brdech hromadnou padesátku. K této příležitosti bych nejen jim ráda věnovala následující verše jako dáreček a současně výkupné za svojí nepřítomnost na této oslavě. Všem ostatním je posílám jako pozdrav ze světa brdských lesních zákoutí, která jsou hluboká, stinná a romantická. 

Brdská bestie

Nadešel ten vytoužený den,

rozbřesklo se požehnané ráno,

posvátný pátek, svátek divoženek a divomužů.

Pecen chleba z pekárny vytažený

našel šťasten svého chlebožrouta

a všechen rozechvělý uložil se na dno mojí torny.

*****

Kanady, okopané životem,

podaly stížnost u okresního soudu.

Cítí křivdu, neb se jim nedostalo náležité pozornosti.

Přede dveřmi té úřední budovy

vydaly o mně usvědčující důkaz -

na chodník z nich odpadl kus zatvrdlého bahna.

*****

Ještě naposledy odolávám svodům,

když cítím ven tu pronikavou vůni,

z útrob Pirníkova krámu, z masných lázní na rohu Solní.

Mířím ale do Brd, což je na pováženou.

Běda každému, kdo veze s sebou na gulášek kližku!

Navždy zmizí v  mlaskající mordě mýtické „Brdské bestie“.

*****

Přichází v noci, spíš před svítáním,

potlouká se všude, kde cítí kromě lidí,

i stopy pachu na packách jejich věrných druhů.

Vše, co na stromech nevisí,

v předepsané výši urostlého muže,

pohltí a obal s říhnutím vyvrhne až v sousedním polesí.

*****

Jsou pozitivisté, mezi námi trempy,

vznášejí z nudy nařčení srdcervoucí,

hledají zbytky jídel uvíznutých mezi psími zoubky.

Proto se nedivím, že zhnusen lidským světem,

ten prototyp nevinnosti, odvrací svou tvář

a s nezájmem odmítá nabídnutý zbytek dietního párku.