Ježíšovy zázraky vzal čert. Je to daleká minulost. Horší je to se zázraky, které by se měly vykazovat u současných adeptů na svatořečení. Tam je každá rada drahá..

Podle křesťanského náboženství byl Ježíš Boží Syn, který jen tři roky učil a dělal činy, které jsou jedněmi považovány za nadpřirozené a druhými považovány za iluze. Byl umučen a zemřel nejukrutnější a nejpotupnější smrtí na kříži, byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa ke svému Otci. Pro věřící je Jeho zmrtvýchvstání důkazem Jeho božství, nevěřící mluví o podvodu ještě po smrti. Pokud chci být autenticky exaktní, musím zkoumat jen Jeho lidství bez predikce věřícího či nevěřícího.

Poctivé zkoumání Ježíšova lidství s odehlédnutím vůči náboženským deformacím doby Ježíšovy, ale i deformit dob pozdějších, je nezbytné. Evangelia jsou formována dobou, ve které Ježíš žil. Jejich výklad je formovan dobou následující až do dnešní doby.

Věřící by se nemusel bránit exaktnímu zkoumání života Ježíšova, ale naopak by měl usilovat poznat Ježíše autentického, aby dokázal odlišit od sebe Ježíšův pohled od pozdějších nánosů.

A neutrálně řečeno, Ježíš žil, Ježíš kázal, Ježíš zemřel a byl pohřben. Pokud Ježíš byl Syn Boží, není důvod, proč by se věřící měl bát zkoumat Ježíšův život z lidské stránky. Jeho víra zkoumáním Ježíšova života být otřesena nemůže!

Je tu ale problém, že se po Ježíšovi nedochovalo nic autentického písemného, ani fyzického. Jen zápisky jiných a nějaké ty podvody s relikviemi.

Každý člověk dostane "do vínku" určité schopnosti a svoje životní poslání. Jde svou cestou, poznává, učí se, pracuje, baví se, dává i bere, zařazuje se, má svoji víru i trpí. Takto je kýmsi nebo čímsi veden, usměrňován a řízen ve svém pohybu.

Vykonáme vždy to, co je nám v daný okamžik přiděleno, vnuknuto a nemůžeme jinak. To, že nás něco vede, poznává každý člověk. Máme svobodnou vůli, ale defakto nemáme, jsme řízeni. To nás ovšem nespoutává, nýbrž určuje.

Vše je řízeno, živé i neživé, v určitém vývojovém směru, z vyššího centra. Jím je podporováno to, co je v rámci tohoto vývoje potřebné a užitečné. Odtud to "dobro" a "zlo".

I Ježíš byl jen člověk, který naplnil svoje životní poslání. Svým duchovním zjevem a osobností se vymykal tehdejší společnosti, ve které žil, proto mu byla přidělena i nadpřirozená, božská podstata. V tomto ohledu jde ale o biblickou smyšlenku.

Pozoruhodné náhledy!

Každý z nás vyfasoval určité hřivny a povinností každého z nás je tyto hřivny zúročit. Já nevnímám jakousi predestinaci, převážně se cítím být svobodný ve svém rozhodování, a vnímám, že nás Bůh v životě vede, i když nás nechá i velmi závažně hřešit.

Existuje "křesťan" a křesťan. Těch prvních jsou mraky, ale jsou to ti, kteří mají křesťanství jen plnou pusu. To jsou právě ti, kteří "ve jménu Boha" vedli a vedou války, upalovali čarodějnice, sloužili a slouží moci a páchají další zvěrstva včetně vykořisťování, honbou za ziskem a různých podvodů.

A pak jsou ti druzí, opravdoví KŘESŤANÉ, kteří nemají potřebu o Bohu mluvit, zviditelňovat se, nebo dokonce existenci Boha někomu dokazovat. Tito lidé pochopili SKUTEČNÝ význam křesťanství a Ježíšových slov i činů a ztotožnili se s nimi. Vedla je k tomu poctivá snaha pochopit zákony Vesmíru a nutnost podle nich žít (nic jednoduchého!), protože svět, který je dosud obklopoval, jim přestával dávat jakýkoli smysl. Odhodili pseudopravdy a konformitu společnosti a začali žít podle Vyšší, univerzální pravdy. Poznali skutečnou Lásku (Boha) a její sílu. V souvislosti s tím poznali pravé životní hodnoty a začali se jimi řídit.

Ale takových je, bohužel, jak šafránu.

"Nesuďte a nebudete souzeni!"

Pozoruhodné je, jak ochotně nevěřící kádrují věřící!

Pevně věřícím nelze vysvětlit, že Ježíš nebyl "synem božím", ale jen lidským, jehož matkou byla nějaká Marie a otcem pravděpodobně onen Josef, s nímž žila. Prostě to nemohou a nechtějí pochopit, neboť by popřeli svoji víru v boha, s nímž je biblicky neodmyslitelně spjatá i postava Ježíše Krista. A to by jim strach z božího trestu nedovolil. Ale takový je člověk, potřebuje i v něco věřit, co mu ulehčuje život.

Sám také věřím ve "vyšší řád" nad námi, jenž vše tvoří a řídí.

Věda nic nevysvětluje a nevysvětlí, jen popisuje, co zkoumá. Tak, jak popisuje a zkoumá jevy a věci na své úrovni každý člověk.

Ako sa teda vysporiadate s množstvom historických záznamov, ktoré dokazujú, že sám Ježiš sa za Syna Božieho považoval?

Nechtěla byste řešit něco, co víc prospěje společnosti? Tyhle debaty o ničem nikam nevedou. Navíc si Vás lidi zde namazali na chleba.

Jen ať si každý dělá co chce a píše o čem chce. Paní autorka to přece nikoho číst nenutí.

Myslím, že tomuto článku by docela prospělo, kdybyste se pokusila rozlišovat mezi "důkazy" a "domněnkami".

Čo v prípade historických udalostí považujete za domnienky a čo za dôkazy (aj keď chápem, že existuje aj niečo medzi tým)?

Máte v článku pěkný důkaz kruhem. Odmítat existenci zázraků by mělo smysl pouze v případě, že Bůh neexistuje. Bůh existuje, tudíž existují ty zázraky. A co dokazuje existenci Boha? Ty zázraky.

Jenže kritické myšlení hledá důkazy. Pokud neexistují prokazatelné důkazy zázraků, lze pouze konstatovat, že existence zázraků není prokázána. Tím se váš důkaz kruhem hroutí.

Ostatně: Jsou Sauronova kouzla zaznamenaná v Pánu prstenů fikcí, anebo jsou historickou skutečností?

1. Zázraky nie sú jediným dôkazom existencie Boha.

2. Ak sa preukázateľne dokáže, že sa stal zázrak, bude to dôkazom Boha, alebo budete hľadať iné vysvetlenia?

3. Pán prsteňov je funkcia a autor to nikdy ako históriu nepísal. Žánre snáď viete rozlíšiť?

Jde o historickou skutečnost. Ježíš věřil, že stačí slovo boží, hlásání desatera a všichni se obrátí na víru pravou. Ale posluchači po něm chtěli, aby začal dělat zázraky. A Ježíš se odebral na nějakou tu horu a když se vrátil. došlo mu, že zemře na kříži. Že se bude muset obětovat.

Souhlasím že jsou v Bibli indicie že chtěl být ukřižován.

Jenže takový ježíš se jaksi nemůže tímto způsobem obětovat za naše hříchy. neb si tím naplňuje pouze vlastní zvrácený tužby a zvolání, bože odpusť jím neb nevědí co činí, (tedy že dělají přesně to co si ježíš přeje) působí jako výsměch.

Delate uplne same co zde kritizujete. "Vime, ze Buh existuje a mame dukazy."

Jake jsou ty dukazy? Konkretne prosim.

Napíšem o tom niekoľko článkov. Niektoré dôkazy som už spomenula v diskusii.