Týden slezských měst 3: Jihozápad Slezska

V jihozápadní části Slezska leží několik menších měst, která mají zvláštní charakter. Vstup do této části Slezska tvoří malé město s názvem Hradec nad Moravicí.

Hradec nad Moravicí, stejně jako ostatní města této oblasti, patří mezi města do 10 000 obyvatel. Samotný Hradec nad Moravicí leží jen 9 kilometrů jižně od Opavy a v dobách vrcholného středověku byl daleko významnější lokalitou než Opava. Tehdy stál nad Moravicí mohutný hrad, jehož zdi poskytly na nějakou dobu domov i samotné královně Kunhutě, když ovdověla.

Od těch dob se ale situace změnila, z Opavy se stalo jedno nejznámějších měst Slezska a Hradec nad Moravicí je malým městem ve stínu nádherného zámku zasazeného do přírodně-krajinářského lesoparku.

Nedaleko Hradce nad Moravicí leží další malé slezské město, Vítkov. Název města je spojován se jménem Vítka z Kravař, který zřejmě toto město v hlubokých lesích Nízkého Jeseníku založil. Město se od počátku vyvíjelo jako centrum zemědělské oblasti, v době průmyslové revoluce se pak město profilovalo jako jedno z center textilní výroby.

Jižněji od Vítkova, přímo na hranici Moravy a Slezska, leží Odry. Od samotného založení toto město těžilo z výhodné polohy na řece Odře. V počátcích města stojí osada Vyhnanov, která byla založena jako místo obrany hranice, a tak není divu, že její obyvatelé byli považováni za vyhnance, možná mnozí z nich do této lokality skutečně vyhnáni byli. Slovanská osada Vyhnanov byla zničena mongolským vpádem a zanedlouho poté na pravé straně Odry založili němečtí osadníci město, které vyrostlo v poměrně významné sídlo oblasti.

Odrám ve významu konkuroval severněji položený Bílovec. Při letmém pohledu na mapu této oblasti bychom mohli mezi slezská města zařadit i Fulnek, který leží mezi Odrami a Bílovcem, avšak Fulnek je městem severomoravským. Zemská hranice v těchto místech vytvořila tzv. fulnecký výběžek. Bílovec však mezi slezská města patří.

Město Bílovec bylo založeno poněkud později než Vítkov nebo Odry, ale jeho počátky jsou také spjaty se středověkem. Bílovec je zasazen do krajiny Oderských vrchů, které jsou součástí Nízkého Jeseníku. Jádro města leží na kopci, k němuž se prudce stoupá z údolí kolem říčky Bílovky. Velkému náměstí dominuje gotický kostel s renezanční věží a půvabná renezanční radnice, je zde řada dalších malebných domů, za náměstím se nachází opravený zámek. Bílovec, tak jako další podobná města, zasáhla průmyslová revoluce vznikem továren. Z nich byla nejvýznamnější firma Massag, která byla v Bílovci založena již v roce 1828 a pod stejnou značkou podniká po celém světě dodnes.

Posledním městem z této části českého Slezska je Studénka, která se z okolních měst vymyká tím, že status města získala až v roce 1959. Studénka vznikla spojením dvou větších obcí Studénky a Butovic a stala se moderním a dynamickým městem. Jádro města tvoří náměstí s nákupní zónou a budovou městského úřadu. Studénka je městem sídlištního typu a svým charakterem se podobá průmyslovým městům z východní části českého Slezska. Od ostatních měst jihozápadního českého Slezska se odlišuje i tím, že se jedná o obec osídlenou od počátků většinově českým obyvatelstvem.

Vítkov, Bílovec i Odry byly naopak ještě v první polovině 20. století většinově osídleny Němci. Tato města byla v roce 1945 z velké části drasticky poničena osvobozovacími boji, wehrmacht se v těchto místech urputně bránil, a tak řada budov byla poškozena nebo naprosto zničena. Po bojích následoval odsun většiny místního obyvatelstva a následné dosidlování z vnitrozemí. Tyto rány jsou patrné dodnes.

Hradec nad Moravicí nebyl sice většinově Němci osídlen, ale zastupitelstvo města Němci ovládali a vyvíjeli na obyvatele silný germanizační tlak. Po válce se město díky zámku etablovalo mezi exkluzivní místa moravskoslezského kraje, a tak rány nejsou již tak patrné. Podobně je tomu v Odrách, kde svou roli sehrál jednak průmysl a jednak to, že majitelem panství byl ještě na počátku 20. století polský rod Potockich a ten podporoval české obyvatelstvo z okolních obcí, především tím, že je přednostně zaměstnával. Tato kontinuita spolu s vlivem průmyslu pravděpodobně v Odrách atmosféru celého města zlepšovala.

Bílovec a obzvláště Vítkov se však s následky historie 20. století potýkají dodnes. V obou městech žije mnoho lidí, kterým nesejde na místě, kde žijí. Přestože je v Bílovci i ve Vítkově patrná obrovská snaha město zvelebit, nedaří se vše tak jako v jiných městech českého Slezska. Je zde hodně zanedbaných a dokonce i rozbitých domů, městský život jako by ustrnul, náměstí, přestože jsou opravená, působí tísnivě. Ti, kteří se snaží z těchto měst vytvořit příjemný domov, tady mají ztíženou práci, mnohdy dokonce jejich práce vypadá jako marná.

Města v jihozápadním českém Slezsku jsou vzhledem k jiným městům v českém Slezsku malá. V Hradci nad Moravicí žije zhruba 5 500 obyvatel, ve Vítkově přes 6 000, v Bílovci a v Odrách přes 7 000 obyvatel, ve Studénce pak necelých 10 000 lidí.

Města této části českého Slezska jsou zasazena do nádherné přírody Nízkého Jeseníku, do oblasti, kde pramení řeka Odra. Každé z těchto měst si žije samo pro sebe. Navzájem jsou oddělena přírodou, která tady vytváří tiché a tajemné scenérie, jimiž není snadné k místním proniknout.