Seismologicky nejstarší území Francie, Bretaň, od nepaměti fascinuje megality, menhiry, dolmeny a dalšími kamennými útvary, které vybudovala v době kamenné neznámá civilizace.
S obřími kameny se setkávaly všechny historicky doložené kultury v Bretani a všechny je uctívaly, ať už to byli Římané, Kelti, či později křesťanští Bretonci.
O původ bretaňských kamenných sestav se naše civilizace začala zajímat až na konci 18. století.
Dnes se vědci domnívají, že kamenné stavby jsou staré několik tisíc let. Co se týče účelu staveb, na tom se zřejmě vědci ani amatérští badatelé neshodnou. Jedná se totiž o útvary v délce několika kilometrů a jejich sestavy vykazují pravidla. Kameny váží až dvě tuny a některé menhiry dosahují výšky až 7 metrů, jsou poskládány do alejí se sestupnou tendencí, na mnoha místech byly postaveny hrobky a jiné stavby. Menhiry pocházejí z místního kamene a byly vytesány. Jsou nasbírány důkazy o tom, že s obřími kameny příslušníci dávné civilizace v Bretani manipulovali pomocí lan a kůlů.
Nejrozsáhlejší megalitické řady jsou u vesnice Carnac (Karnag), oblíbeného malého letoviska na pobřeží Atlantiku v jižní části Bretaně.
Záhadné řady přitahují tisíce a tisíce zvědavců. Nejeden z nich se jich chce dotknout, protože věří v jejich zázračnou moc.
V letních měsících však návštěvníci mohou pozorovat kameny jen přes plot. Jsou chráněné před agresivitou turistického průmyslu, který dováží na místo stále nové a nové skupiny lidí lačných vidět na vlastní oči zázraky. A těmi kamenné řady v Bretani určitě jsou.
