Během července Agáta v pražském bytě osiřela. Jakub konečně zmizel do Londýna. Někdo nahoře vyslyšel jeho horoucí přání a brány se otevřely. Začal pracovat v obrovském hotelu v Londýně.
Lukáš a Bety měli prázdniny, pracovali a cestovali a Tony odcházel každé ráno do práce.
Zpočátku Agátu prázdný byt neděsil. Samotu a bezpovinnostní vakuum vnímala jako luxus. Ráno ještě v noční košilce připravila pro sebe a pro Tonyho snídani, pak si uvařila kávu a jen tak se poflakovala po bytě. Občas sjela do penzionu, tam ji ale neviděli rádi, protože měli plné ruce práce. Turistická sezóna vrcholila a penzion jel ve svém maximu. Zaměstnanci pracovali naplno a k tomu jim počasí vyhnalo teploty do tropických hodnot. Agáta se varovala jakýchkoliv zásahů do systému napjatého k prasknutí.
Poflakování ji bavilo dva dny.
Nakonec zase skončila u krabice s fotografiemi a u knih, které poschovávala. Na tuhle chvíli čekaly myšlenky, co ji přepadly cestou ze Slavonic. Vtryskly do jejího vědomí skulinou, kterou jim prohlížením fotek a čtením knih vytvořila, a zaplavily ji. Nakonec ji dostaly k psacímu stolu. Začala si na prázdné papíry zapisovat nápady. Zpočátku si říkala, že to jen tak zkusí, jestli by to ještě uměla. Po dvou dnech otevřela notebook a začala své poznámky zpracovávat a třídit do souborů. Po dalších dvou dnech zjistila, že je schopná vytvořit třicetiminutový dokument, možná i delší.
Proč to dělám?
Panička, co nemá nic na práci?
Styděla se.
Kdyby Tony neměl peníze, musela by si teď shánět práci a starat se o…
Mám dospělé děti.
Rodiče mi zemřeli.
Manžel má svou práci.
Celý život jsem dřela jako kůň.
Možná bych se opravdu konečně měla postarat i o sebe.
Jak se to ale dělá?
Fitko?
Agáta cvičila. Málo, ale cvičila. Taky chodívala plavat a v zimě jezdila na lyže. Bolavá záda, zvýšený krevní tlak a stoupající cholesterol krotila docela dobře a rekordy na běžícím pásu ji nelákaly. Fitcentrum zavrhla.
Kosmetika? Masáže?
Tam už chodím roky.
Nehtíčky a šatičky? Plastická operace?
Agáta se zahleděla do zrcadla.
Co bych tak ze sebe udělala?
Mladou a krásnou?
Krásná jsem nebyla nikdy a mladá…
Najednou ji napadlo, že na dokument má peníze. Své vlastní peníze. Když prodala dům v Darkovicích, uložila peníze z prodeje do banky. Bylo jich víc, než kolik spolkne jeden prostý dokument.
Složila hlavu do dlaní.
Neodbytnost myšlenek na dokument ji děsila. Cítila, že tím jde proti něčemu, co ji utvářelo víc, než by si kdykoliv předtím připustila.
[/content]
