Týden pohlednic z moravskoslezského obzoru. Pohlednice pátá: Memento.
Darkovičky, část pevnostního areálu.
Nedaleko Ostravy leží evropsky vysoce ceněná prezentace ojedinělého fortifikačního systému naší republiky, pevnostní areál Darkovičky.
Československá generalita zvažovala ve 30. letech dvě varianty obrany republiky. První spočívala ve vybudování motorizované a modernizované armády, která by se podle potřeby přesunovala. Druhou variantou pak bylo vybudování stálých pevnostních úseků podél celé ohrožené hranice.
Dostatek stavebních firem, dobrá surovinová základna a reliéf s minimem přírodních překážek – to byly základní argumenty pro obrannou strategii se systémem stálého opevnění, který podpořila i spojenecká Francie.
Celkově mělo být postaveno 1 276 těžkých a 15 463 lehkých objektů. Poslední etapa výstavby měla být dokončena po roce 1946 a celkové náklady by činily 10 miliard 900 milionů korun.
Mnichovská smlouva ze září roku 1938 přerušila výstavbu opevnění a darovala již vystavěné a vybavené pevnosti armádě, proti jejíž agresivitě pevnostní systém vznikal.
A tak po celé délce našich státních hranic nacházíme betonové svědky nejtrpčí porážky českých dějin. Jedním z nich je i pevnostní areál Darkovičky.
Od konce minulého století nadšenci tyto vojenské pevnosti obnovují. Chátrající pevnosti v Darkovičkách nedaly spát několika mužům z okolních vesnic, kteří pátrali po dokumentaci, mapovali vznik a historii areálu a usilovali o jeho rekonstrukci. Dnes je pevnostní areál Darkovičky hojně navštěvovaným muzeem.
V areálu probíhají ukázky obrany pevností za použití nejmodernější bojové techniky včetně průletů letounů JAS-39 Gripen. Stavební, technická a strategická dokonalost obranného fortifikačního systému budí obdiv. Obnova areálu má velkou podporu v místní samosprávě okolních měst a vesnic. Lidé tady za druhé světové války prožili přechod fronty, probíhaly zde nejtěžší boje ostravské operace. Vzpomínky na hrůzy válečných bojů jsou pro místní stále ještě živé, a tak slova o tom, že objekty mají sloužit jako memento, tady rozhodně nejsou frází.
