Kuba a Česká republika jsou velmi vzdálené země. Přesto se dějiny těchto dvou vzdálených zemí ve dvacátém století v mnoha styčných bodech setkaly.
Z archivu V. Zamarského a J. Rozporky
Kuba
Ostrov v Karibském moři. Na své první výpravě do Karibiku v roce 1492 se ve východní části Kuby nakrátko zastavil Kryštof Kolumbus a podal o tom nadšenou zprávu. Předkolumbovské dějiny Kuby přetrvávají v oblasti dohadů. V roce 1511 zahájil Diego de Velásquez dobývání Kuby. Střetl se s urputným indiánským odbojem, ale Kuba byla nakonec dobyta a stala se základnou k dobývání dalších území, především rozsáhlých území Aztéků a Inků.
V roce 1898 ztratilo Španělsko ve válce se Spojenými státy mimo jiné i Kubu a ta se ocitla na několik let pod správou USA. V roce 1902 byla vyhlášena nezávislá Kuba. V roce 1952 se vojenským pučem chopil moci Fulgencio Batista a zavedl vládu založenou na korupci a policejní brutalitě. Havana se stala centrem gamblerů, prostituce a americké mafie. Vznikala nejrůznější hnutí proti režimu, jedno z nich vedl Fidel Castro. Castrovo hnutí bylo dovedeno až do partyzánské války, která vyústila v revoluci. Revoluce vynesla do čela Kuby Fidela Castra, ten zavedl diktaturu napojenou na Sovětský svaz a jeho satelity. Systém řízený Fidelem Castrem přetrval na Kubě do počátku 21. století.
Československo
Malá středoevropská země s bohatou minulostí. Na území Československa vznikaly od 7. století říše a státy, jejichž panovníci a myslitelé zasahovali do evropské politiky (Přemysl Otakar II., Karel IV., Jan Hus, Jan Ámos Komenský, T.G. Masaryk). Samotné Československo vzniklo v roce 1918.
Ve druhé polovině 20. století v Československu proběhla revoluce vedená komunistickou stranou a země se stala sovětským satelitem. Spolu s ostatními státy sovětského bloku vysílalo Československo na Kubu odborníky a dodávalo na ostrov i zbraně. Český odborník Valtr Komárek se stal blízkým poradcem Ernesta Guevary. Ernesto Guevara žil v roce 1966 několik měsíců v naprostém utajení před světovými tajnými službami v Praze.
V 60. letech v Československu vzniklo spontánně rozsáhlé hnutí zvané Pražské jaro. Stalo se součástí světové demokratizační vlny, která byla roku 1968 vojensky ukončena, ale přesto přinesla nezvratné revoluční změny: nové vztahy mezi mladými a starými, muži a ženami, bílými a černými, mezi učiteli a žáky, liberalizaci sexuálních mravů, nové zvyklosti v oblasti vkusu a oblékání, neúctu k autoritám, uznání odlišností. V Československu demokratizační proces ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy. V 80. letech došlo k rozpadu sovětského bloku a s ním i k oslabení moci komunistické strany v Československu. V roce 1989 podobně jako v ostatních zemích střední a východní Evropy došlo v Československu k demokratizaci společnosti.
Československo se v roce 1993 rozpadlo na dva samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku.
Oficiální vztahy mezi Českou republikou a Kubou mají od 90. let 20. století nepřátelský charakter.
