Kdo zatáhl do provozovny zlatého stafylokoka?

Zaslechla jsem: „Stále není jasné, kdo do provozovny zlatého stafylokoka zatáhl.“ (rozhlasová zpráva v celoplošném vysílání)

Příkazem doby je přehnaná dramatizace.

Přeháněj, přeháněj, přeháněj. A dramatizuj. Čím větší šok, tím více posluchačů, čtenářů, followerů, respondentů, konzumentů, platících zákazníků. Jde hlavně o počty: čím více, tím lépe.

Uvádí se, že zpráva by měla být nejen věcná, objektivní, úplná, přesná a spolehlivá, ale i citově neutrální.

Peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa zachytil v románu Tetička Julie a zneuznaný génius své mládí v Limě. Pracoval tehdy jako redaktor rozhlasového zpravodajství a měl jediného podřízeného: mladíka jménem Pascual, ohromného milovníka katastrof.

Pascualovým úkolem bylo připravit podklady pro vysílání zpráv. Na první místo kladl katastrofy a bizarnosti, kterým chtěl vždy věnovat celé vysílání. 

Jaké byly Pascualovy zprávy dne? 

Byla to například bitka mezi hrobaři a malomocnými, nebo líčení toho, jak námořníky utonulé při potopení lodi rozžvýkali nelítostní žraloci, či hromadná srážka dvaceti aut, k níž došlo v Německu vinou nepozorného belgického turisty, který zaparkoval na dálnici, aby vyvenčil pejska.

Úkolem Maria Vargase Llosy bylo cenzurovat bulvární vidění svého podřízeného a připravit z jeho bizarností skutečné zprávy.

Mládí spisovatele Llosy se odehrávalo na počátku 50. let minulého století v peruánské Limě.  Velmi mladý student měl za úkol krotit bulvár.

Píše se rok 2019 a my ve střední Evropě se díky rozhlasovým zprávám můžeme celoplošně zamýšlet nad tím, kdo zatáhl do provozovny zlatého stafylokoka.

Soudě podle stavu zpráv v našich médiích, jsou dnes krotitelé bulváru velmi ohroženým druhem.

Jenže bojujte dnes s počtem.

A taky dnes leccos může být označeno za cenzuru a na tu jsme díky našemu historickému vývoji citliví.

Zřejmě jsme však svou bezbřehou tolerancí dovolili vznik cenzury zcela nové:  novými cenzory se stali bezejmenní posluchači, čtenáři, followeři, respondenti, konzumenti a platící zákazníci spojení v jeden mocný mainstream. Ten velmi přehledně cenzuruje, má totiž mocné zaklínadlo: počet.

Moderátoři a hlasatelé pak leckdy, aby dosáhli dramatu a počet čehokoliv zvýšili, vymýšlejí nejrůznější jazykové piruety.

 

Autor: Eva Tvrdá | úterý 15.1.2019 14:56 | karma článku: 13,75 | přečteno: 836x