Cesta do ráje (povídka)

Adam spokojeně mlaskl. Vítr si pohrával s korunami stromů, slunce jemně pronikalo do hlubin lesů a krajinu obratně rámovala modrá obloha.

Adam seděl na louce pod lesem, přivíral oči a protahoval svou realitu fotoshopem.

Problémy a nepříjemnosti mizely, tvary nabývaly ideálních rozměrů a barvy zářivě jásaly.

Zasnil se.

Touha se zhmotnila do příjemného tlaku, který pramenil v palcích u nohou a mohutným gejzírem tryskal do mozku, v němž se měnil ve velkolepé sny. Kulisou snů se stala nehmotně dokonalá fotografie karibského ráje, kde si nehmotný vítr pohrával s nehmotnými vlnami, nehmotné slunce se opíralo do nehmotného písku na nehmotné pláži a nehmotně modrá obloha dávala nehmotnou naději. V ráji se zabydleli ona a on a s nimi teplo, slunce, písčitá pláž, rozvlněné moře, blankytné nebe a něha plná erotiky stupňovaná pozvolna a nezadržitelně k sexu.

Eva se spokojeně pousmála.

Vítr si pohrával s dozrávajícím obilím, slunce se opíralo do šedočerné silnice a modrá obloha projasňovala svět.

Eva šlapala do pedálů, projížděla venkovskou krajinou a protahovala svou realitu fotoshopem.

Problémy a nepříjemnosti mizely, tvary nabývaly ideálních rozměrů a barvy zářivě jásaly.

Zasnila se.

Touha se zhmotnila do příjemného tlaku, který pramenil v palcích u nohou a mohutným gejzírem tryskal do mozku, v němž se měnil ve velkolepé sny. Kulisou snů se stala nehmotně dokonalá fotografie karibského ráje, kde si nehmotný vítr pohrával s nehmotnými vlnami, nehmotné slunce se opíralo do nehmotného písku na nehmotné pláži a nehmotně modrá obloha dávala nehmotnou naději. V ráji se zabydleli ona a on a s nimi teplo, slunce, písčitá pláž, rozvlněné moře, blankytné nebe a něha plná erotiky stupňovaná pozvolna a nezadržitelně k sexu.

Gejzír dvojí touhy vytryskl vysoko nad pozemskou realitu.

Velký Autor se dal do díla.

Adama vyrušil ze snů černý mrak na obzoru. Bleskurychle naskočil na motorku.

Evu vyrušil ze snů zvuk motorky. Uhnula ke kraji silnice. V nepozornosti najela na nezpevněnou krajnici. Nebo do díry? Nebo…?

Spadla.

Tomáš prudce zabrzdil.

Evino zakrvácené koleno a její modré oči plné vzteku a bolesti.

Adamova hřmotná postava a jeho tmavé oči plné obav a účasti.

Najednou svět projel fotoshopem.

Problémy a nepříjemnosti zmizely, tvary nabyly ideálních rozměrů a barvy se zářivě rozjásaly.

GPS oběma hlásila, že dosáhli cíle.

Autor: Eva Tvrdá | úterý 30.7.2013 20:35 | karma článku: 8,41 | přečteno: 397x