Zub času postupně ohrožuje i samotné texty těchto her; rozumí dnešní divák například proč se tam hovoří o "vídeňském Prátru kultury a oddechu"? Nebo třeba proč je na konci pojednání o průtokových informacích věta "Ostatně tento opačný způsob známkování se zachoval v buši dodnes."?

Jára Cimrman přežije jakoukoliv zkázu

Cimrmani budou mít šanci, pokud se soustředí na osobnost samotného Járy Cimrmana a dokáží nacházet stále další a další mistrovy historicko-filosoficko-objevitelské majstrštyky...

Další podmínkou je herecký soubor, který by měl být stále amatérsko-naivní, zcela a bezvýhradně věrný své domovské scéně a nikoliv složený s herců, pohostinsky účinkujících v dalších všemožných pražských divadelních scénách (viz např. pan Táborský...)

Trochu mě překvapuje, že si Svěrák nevyhlédl nějakého šikovného humoristu a nepředal mu symbolicky štafetu (třeba společným sepsáním další hry)... Bylo by škoda, kdyby fenomén Cimrman zanikl.

Trochu se obávám, že po té dlouhé době co psali spolu se Smoljakem, najít někoho, je těžké. Aby to nebyla pak jen parodie.

Na Osvobozené divadlo po válce navázal Jan Werich s Miroslavem Horníčkem, který Jiřího Voskovce docela důstojně zastoupil. Obávám se, že Ladislava Smoljaka nedokáže zastoupit nikdo. DJC jsem měl možnost sledovat téměř od jeho začátků. Je to fenomén doby.

Když jsem si svého času mohl vybírat, vždy jsem volil představení s L. Smoljakem.

Děkuji, Marku

Já je neznám nazpamět, nicméně se mně jejich kameňáky velmi líbí.

Nicméně tento problém vidím jako jejich osobní problém. Když si to své divadlo zapouzdřili a nedovolili tam hrát hercům o generaci nebo dvě až tři generace mladším, tak podle mně toto divadlo zkáze podlehne zaslouženě.

Ostatně ale zůstanou tady nahrávky, audio i filmové jejich vystoupení, taky autorské filmy Svěráka a Smoljaka a jak už někdo zmínil předtím, dnešní ochotníci jejich hry hrají dál.

Takže je to v podstatě totéž jako Osvobozené divadlo, ze kterého a z filmů se taky hodně záznamů zachovalo. A na nichž pozdější divadelníci stavěli.

A já věřím tomu, že až Divadlo Járy Cimrmana definitivně skončí, že přijdou nějací noví, úplně mladí, zatím úplně neznámí či dokonce ještě nenarození divadelníci a na těch základech vystaví zase něco nového, perfektního a životaschopného.

Ostatně Osvobozené divadlo byly založeno, vedle přísné profesionality, na přiměřeně protirežimním a prosocialistickém postoji, Divadlo Járy Cimrmana taky vedle nezbytné profesionality bylo založeno na přiměřeném odporu proti tehdejšímu komunistickém establišmentu a dneska v Bruseli se už stoprocentně pracuje na tom, aby i nějaká příští divadla vedle profesionality mohla účinně stavět na nějakém budousím přiměřeném odporu proti EU establišmentu.

Znám většinu her JcD nazpaměť a jejich humor mne provází od cca 8 let, kdy jsem viděl aslyšel Zdeňka Svěráka poprvé v TV o Járovi vyprávět. Musím říct, že to, čeho vy se tak obáváte, jsem já vlastně již prožil. Předčasný odchod Jaroslava Vozába pro mne znamenal "status quo" pro hry, ve kterých jsem ho znal, hlavně slyšel. V jiném obsazení mi to už nikdy nepřišlo takové.... Pak Vondruška a Smoljak.... Já bych nyní již do JcD ani nešel, popravdě mám vůbec nejraději audio záznamy her JcD z 80.let. Všechno "poté" už pro mne u těch starších her není to pravé ořechové. Každá doba má svoje plusy a mínusy. Já jsem strašně rád, že se část mého života překryla s tvůrčí činností JcD, Smoljaka a Svěráka, že jsem mohl naživo vychutnávat jejich geniální dílka a že se jejich "hlášky" staly neodmyslytelnou součástí mého života, který se jimi dá neskonale často komentovat.

Jsem rád, že jste připomenul Jaroslava Vozába a jeho hlasový projev. Vozábova Zlatovláska byla fenomenální a uhlobaron Ptáček skvělý.

Vás mám zařazeného jako eurofederalistu, liberála, neomarxistu. Je mi záhadou, jak se vám DJC může líbit, když porušuje veškeré eurohodnoty.

DJC je naprostý opak tzv. eurohodnot a divím se, že není zakázáno.

Je genderově nevyvážené a neplní kvóty na počty žen. Odporně šovinistický divadelní spolek Járy Cimrmana nejen, že ženy ve svém čistě mužském kolektivu netrpí, ale ještě je hanebně dehonestuje karikováním ženských rolích v mužském podání.

Je rasistické a xenofóbní - mezi herci není ani jeden člen utiskovaných etnik. Je homofobní - ani jedna hra nevyzdvihuje nějakou utlačovanou menšinu a ani nikdo z ní tam nemá nějakou roli - gay, trans, ... a ani jeden herec se k ní dostatečně angažovaně nepřihlásil.

Vyvolává nenávist vůči romům a vyzývá k násilí na nich (cikán běhá s nožem v zádech). Rom musí čekat na obsloužení smrtí na úkor nějakého bílého individua. Další odporná věc je, že mluví o národu a hrdosti k němu. To je tak odporně populistické a pravicově extremistické a v příkrém kontrastu s ideou Evropské integrace.

Ježišikriste...začínám na základě Vašeho příspěvku věřit tomu, že Jára Cimrman má podíl na tvaru Eifelovky... Vy se mi doufám jen zdáte:))

Bohužel, to je osud všech autorských divadel - odcházejí se svými tvůrci.

Mezi nimi jste, možná neúmyšlně. opomněl další takovou legendu Semafor a Jiřího Suchého.

Každého takového divadla je škoda.

Nechtěl jsem obecně psát o malých a autorských divadlech, ale myslím si, že Semafor je trochu jiný případ. I ten vznikl jako autorský projekt Suchého a Šlitra (smrtí Šlitra velmi utrpěl), ale etabloval se jako revoluční novinka a líheň budoucích hvězd. S léty se však poněkud své popularity pozbyl, a to patrně proto, že byl postaven z velké části na hudbě a hudba podléhá více módním vlivům, než klasické divadlo. Zašlou slávu semaforu dnes připomíná prakticky jen pan Suchý, který je vskutku renesanční osobou mnohých dovedností.