Žena v ponorce

Žena integrovaná do kosmu, žena v ringu, žena prezidentka, žena ve stíhačce, žena hlubinném dole, žena se zbraní, žena s dvousetkilovou činkou, žena na hladině a žena pod hladinou v jaderné ponorce třídy Ohio USS Florida.  

Před pár dny jsem četl takovou skoro bulvární zprávičku, že: "trvalo jen pouhé čtyři měsíce, než došlo na první problémy s integrací žen do amerického námořnictva. Incident se stal na palubě ponorky USS Florida, ve které sloužilo ze 173 členů posádky i 32 žen. Podstatou "znebojeschopnění" válečné ponorky se stalo to, že si část zde sloužících mužů vedla podrobné seznamy, ve kterých chlapci oplzle hodnotili své kolegyně podle jejich sexuální atraktivnosti" (celý článek zde).

Ta zpráva, jakkoli na našince působí spíše úsměvně, mě přivedla k zamyšlení, jak to s tou "integrací" žen vlastně je, respektive jestli ona "integrace" a plná rovnoprávnost mají nějaké mantinely. Považuji se za zastánce ženské emancipace. Myslím si, že ženy mohou dělat prakticky téměř všechno co muži v jakékoli oblasti. V zaměstnání, ve sportu, v umění, ve vědě nebo v politice. Neexistuje asi nic, co by bylo obecně z důvodu pohlaví ženám zapovězeno. Z podstaty rozdílů mezi ženami a muži jsou jistě oblasti, ve kterých se  lépe uplatňují muži, v jiných naopak ženy, pokud však chce, může muž dělat zdravotní sestřičku a žena může být horníkem. To první již nijak výjimečné není, to druhé asi ano, ale jsem přesvědčen, že fyzicky zdatná žena bude lepším horníkem než fyzicky slabý muž. Totéž platí i v jiných, donedávna pouze mužských zaměstnáních nebo sportech. 

Podstatné je však to, jestli ženy (stejně jako muži) to či ono dělat skutečně chtějí, nebo jestli je to na základě nějaké pochybné genderové politiky systémem vyžadováno. Není důvod muže ani ženy do něčeho nutit, ale pokud ženy opravdu chtějí pracovat na vojenské jaderné ponorce, proč jim to po splnění zcela rovnocenných požadavků neumožnit. Nicméně není ani důvod je pak v takovém případě nějak šetřit, což se ovšem asi ukazuje jako problém. Nechme ponorku ponorkou, ale ženy se hlásí také například k policii. V každém televizním seriálu se to ženami kriminalistkami jen hemží, přestože realita asi úplně taková není. Ženy mohou být u policie na různých postech, ale práce s mladistvými delikventy je pro ně obecně asi vhodnější, než práce v zásahové jednotce. 

U nás v parku často  potkávám dvě městské policistky "v plné zbroji"  a vždy si říkám, kdy si nějaký lump k nim dojde pro dvě "devítky" i s náhradními zásobníky.  Kdybyste je viděli, dali byste mi za pravdu, že to ani nemusí být ani žádný Rambo. Příslušný systém, stejně jako příslušné ženy (stejně jako muži) musí vždy zvážit, jestli to všechno dává smysl a všichni se ze vším vyrovnají. Vrátím-li se opět k té ponorce, tak mi přijde úplně zcestné předpokládat, že v ponorce, která pluje třeba i měsíce zcela izolovaně se smíšenou posádkou pod hladinou, nedojde k nějakému "harašení". To by snad nebylo ani normální. Stejně jako jsou mnozí muži ve smíšeném kolektivu pod palbou něžného pohlaví, což nám většinou není nijak nepříjemné, tak mohou těžko ženy uniknout z oblasti zájmu nás mužů. 

V Jaderné ponorce jsem pochopitelně nikdy nebyl, ale matně si vzpomínám, že mě, coby  třiadvacetiletého vojcla  zavřeného čtvrt roku v kasárnách vzrušovalo i dámské kolo. Ani takový stav by jistě neomlouval nějaký sexuální delikt nebo nějaké hrubé chování k ženě, ale zakažte vojákovi (a je jedno jestli českému nebo americkému), aby v takové situaci zcela vytěsnil téma "ženy" z komunikace s podobně postiženými spolubojovníky a ignoroval skutečnost, že se několik desítek žen nachází tak říkajíc "na dostřel". Ženy, které pravděpodobně dobrovolně nastoupili službu v ponorce ve smíšeném kolektivu, tak s něčím takovým musely počítat, a mně osobně by přišlo i docela normální a očekávatelné, kdyby i ony hodnotili mužskou část posádky. Chování mužů by pak měly brát asi  s nadhledem a s humorem. 

Ponorka je extrém, ale nejen z Ameriky, ale i z našich "luhů a hájů" občas zaregistrujeme  zprávu o nějakém harasmentu, který pochopitelně máme s absurdní dávkou korektnosti odsoudit. Přijde mi to často hodně falešné. Na jedné straně jsme lhostejní k jevům, které skutečně ženám fatálně škodí, jako je fenomén domácího násilí, na druhé straně se spouští aféry na základě toho, že kolega vezme kolegyni kolem ramen.  Konečně, jak mohou uspět v lítém boji příslušnice elitních jednotek amerického námořnictva, když ani nesnesou, jak se jim kluci koukají na zadek.