Diskuse
Uvázat psa? Uvážit psa!
Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.
Přihlásit seK44l74á66r74a 32T84r22n82k10o15v28á
Naše rodina sbírá nechtěné psy. Měli jsme jich pět, jednou i sedm, postupně se obměnili. Všichni už jsou ale za duhovým mostem, teď máme už jen dva nové. Máme velikou zahradu, ale stejně tam nechtějí být bez nás.
Poslední děvenku jsme si vzali, když jí nebyl ani rok. Ustrašené, tiché zvířátko, po roce u nás - sebevědomý tvor, který ví co chce.

P15a21v24e62l 77D25v33o62ř19á13k
Nechtěného - nadbytečného pejska už máme třetího. Bylo by to dlouhé vyprávění.

P49e91t29r 59B42u36r48i36a42n
Bral jsem jako samozřejmost, že se k nám domů před koupí psa přijela chovatelka osobně podívat a popovídat si s námi. Jako chovná stanice na sebe bere zodpovědnost a lidi pro své psy si vybírá. I ve smlouvě máme bod, že pokud bychom se o něj nemohli starat, vezme jej zpět. Žádný útulek. Dodnes jsme v kontaktu. Pes je u nás nedílnou součástí rodiny. Každopádně pořízení prvního psa znamená i změnu v každodenním chodu domácnosti. Pokud jej teda člověk jen nevypustí do kotce na zahradě.

L82a94d25i78s48l14a76v 87M37e75t60e16l94k62a
Pamatuju si jednoho labradora z okolí, který sice nebyl na řetězu u boudy, byl na volno na zahradě, ale výsledek podobný. Ten pes byl ve dne i v noci venku. Podle všeho ho jeho lidi jen MĚLI, ale jinak si ho moc nevšímali a nevěnovali se mu. Přes den chodil kolem plotu a snažil se upoutat pozornost každého, kdo šel kolem. Strašně mu chyběl kontakt s lidmi. Často jsem se u něj zastavoval a alespoň chvíli mu dělal společnost, mluvil na něj, podrbal ho... Přes plot jsem ho naučil sednout, ani to neuměl, ale když pochopil, fungoval perfektně. Pokaždé, když jsem odcházel, díval se za mnou a kňučel. Majitelé ho prý měli na hlídání. Labradora... Ten, pokud někdo cíleně nezkazí, tak hlídat nebude, ale skamarádí se se zlodějem. Fyzicky týraný nebyl, ale psychicky a sociálně ano...

V33l49a43s80t72i56m45i57l 87K84r48a94u82s
Dříve byl pes na venkově vnímán jako součást hospodářského zvířectva. Byl přivázán na řetězu u boudy a jeho úkolem bylo hlídat. Měl štěkat na případné zloděje, zaplašit lišku nebo kuny ohrožující drůbež. Někdy ho jednou denně nechali na chvíli proběhnout po dvoře, vzali ho sebou na procházku nebo ho nechali celou noc puštěného na dvoře. Z té doby také pochází rčení "lítá jako pes odvázaný od řetězu".
Doba se ale mění a dnes se pes stává pro lidi spíše společníkem. To platí dokonce i pro některé Asiaty, kteří donedávna psy spíše konzumovali.
J73a55r67m31i33l89a 41P75í57c11h37o94v85á
Taky se na venkově většinou nechovali psi čistokrevní a s PP, ale různí voříšci, protože se fenka spustila se sousedovic psem. Pes byl zkrátka hlídač a veškerou veterinární péčí bylo povinné očkování proti vzteklině. Pokud pes zestárnul nebo zchromnul, tak ho místní myslivec zastřelil a pořídilo se další zvíře.

V57l96a53s38t95i20m97i55l 74K79r95a35u16s
Píšete, že by k chovu psa měl být nutný "řidičák", tj. měla by být prověřována všestranná způsobilost budoucího chovatele. Ale když si pořídíte dítě, tak k tomu také žádný "řidičák" nepotřebujete. Vaše všestranná způsobilost začne být prověřována zpětně jen v případě, že se vyskytnou nějaké problémy.
Souhlasím ale s tím, když chovatel neprodá štěně člověku, kterému nedůvěřuje.
P40e40t53r 31L39o72r47e27n86c
Když jsme tchánovi hledali štěně jím vytouženého velšteriéra, dostali jsme se do chovné stanice k jednomu fořtovi u Třebíče. Sice to tam na první pohled vypadalo jako velkochov na kšeft, bylo tam v kotcích dost fenek v různých stádiích březosti, kolem zlobilo plno nezvedených štěňat, ale bylo tam i plno všelijakých výcvikových pomůcek vč. živé lišky a dvou divočáků... Navíc ten pan hajný nás zpovykané měšťáky podrobil tvrdému výslechu, v čem že to v té hrozné Praze bydlíme (a nenechal se napálit, když jsme se pokoušeli ho obměkčit, že vlastně nejsme pražáci, že bydlíme dostatečně daleko od Prahy ve vesnici zvané Hostivař :o), zajímal se, jak velkou zahradu tam máme, co na ní provozujeme, kde je poblíž nějaký les a louka, jaké psy jsme měli předtím, kdo z nás a kdy tomu novému poskytne nebo zaručí výcvik, jaký denní a týdenní režim s ním plánujeme atd. ... a nakonec blahosklonně souhlasil, že nám ho teda prodá...(A ne nějak levně)
Když jsme ke stejnému vrhu ihned nasměrovali naše známé z Ostravy, co ve stejné době taky chtěli nového psa a bydlí v paneláku, pan třebíčský fořt jim po takto opět provedeném výběrovém řízení na místo sluhy velšteriérů odmítl štěně prodat s tím, ať si vyberou nějaké pro jejich situaci vhodnější plemeno. A nenechal se obměkčit.
