Turecké hospodářství

To bylo za krále Klacka, když tloukli špačky, lelkovali, prováděli medvědí služby, strouhali kolečka, dělali cavyky, okolky a ciráty, kuli pikle, a tak nakonec skončili na huntě.

České frazémy, 2. díl

Turecké hospodářství

Turecko „dalo světu“ turecký med, turecké záchody, tureckou kávu, turecké lázně a také turecké hospodaření. Zatímco med, záchody, káva či lázně nemusí být nutně tureckými patenty, turecké hospodářství je učebnicovým příkladem toho, jak dříve mocný a bohatý stát může zkrachovat díky naprosto katastrofální politice vládnoucí garnitury. Úpadku a hospodářské krizi Osmanské říše předcházela porážka spojenými křesťanskými vojsky u Vídně (1683) a následně prohraná válka s Ruskem (1774). Od těchto událostí se počal Osmanský stát postupně rozpadat. Dvůr se stal semeništěm protekce, korupce a klientelismu, za peníze bylo možné dosáhnout všeho, od nejvyšších úřadů po tučný důchod. Po zavedení úvěrové měny vydal stát několikrát obskurní „cenné listiny“ tzv. turecké losy. Ty znehodnotily měnu a hrůzný obraz tureckého hospodářství dokonal systém bakšišů. „Turecké hospodářství“ se tímto stalo ukázkou toho nejzanedbanějšího, nejnepoctivějšího a nejnespravedlivějšího ekonomického systému.

Za krále Klacka

Je známo, že historie žádného krále Klacka nezná, nicméně rozumíme, co toto rčení vyjadřuje: Bylo to tak dávno, že si to nikdo ani nepamatuje. Původ frazému je docela jasný. Jde o Kladsko (polsky Kłodzko), které bylo historickým územím Českého království a od roku 1459 hrabstvím. (Je to ten „podezřelý“ výkrojek mezi Orlickými horami, Kralickým Sněžníkem a Rychlebskými horami). V 18. století se Kladsko stalo součástí Pruska a po 2. světové válce Polska. Rčení se tak odkazuje na dobu, kdy bylo Kladsko pod vládou Přemyslovců, potažmo Lucemburků

Proč se říká triviální

Toto rčení je ukázkou toho, že o podstatě mnohých běžně užívaných výrazů vůbec nepřemýšlíme. Prostě o něčem základním a jednoduchém řekneme, že je to triviální. Jednoduchou, řekl bych přímo triviální úvahou dospějeme k tomu, že ten obrat má něco společného s číslovkou tři. A vskutku má. Čtení, psaní a počítání, to je to „trivium“, které osvícená panovnice Marie Terezie zařadila do povinné školní docházky.

Medvědí služba

Pokud si někdo myslí, že se jedná o „pracovní poměr“ nějakého brtníka, který v dobrém úmyslu napáchá více škody než užitku, není kupodivu daleko od pravdy. Rčení se odkazuje na bajku „Poustevník a medvěd“ Izáka Andrejeviče Krylova. Přátelský medvěd chce odehnat mouchu od spícího poustevníka, když se mu to nedaří zabije na poustevníkovu hlavu usednuvší hmyz kamenem, bohužel přitom zabije i svého přítele. Rčení se vžilo v době, kdy se u nás staly Krylovovy bajky populární.

Ostrouhat kolečka

Dříve se toto rčení používalo docela hojně, dnes ho asi nahrazují anglické patvary. Příběh, který se k němu váže je historicky těžko doložitelný, nicméně je půvabný. Císař Zikmund velice nelibě nesl vojenské úspěchy husitů. Na válečné poradě prý vyzval své velitele, aby vymysleli, jak eliminovat obávanou vozovou hradbu. Jakýsi „kreativní“ rádce navrhl, aby byli v noci do Žižkova tábora vysláni záškodníci, kteří by ostrouhali husitským vozům kola, čímž by ta ztratila pohyblivost. Císaře ten absurdní nápad natolik rozčílil, že dal rádce okamžitě vyhodit. Ten tak „ostrouhal kolečka“.

Trhni si nohou

Ač to tak nevypadá, má tento frazém téměř mytologický původ. Jistý olympijský vítěz v běhu se pyšnil svou rychlostí, což jednou potvrdil při pronásledování zloděje, kterého snadno dostihl. Tím si ovšem rozhněval boha Herma, božského posla a také ochránce zlodějů. Hermes běžce proměnil v hada, umístil ho do amfory a vysmíval se mu: „Teď si zkus trhat nohama, když žádné nemáš!“

Tluče špačky

Tento výraz pro lenošení a pospávání se prý traduje z doby, kdy byli na vinohrady najímáni plašiči ptáků, zejména špačků, kteří měli za úkol tlučením holí dělat hluk. Ti se však údajně místo této činnosti váleli někde ve stínu. Někdo může namítnout, že když „tloukli špačky“ tak ničím netloukli, ale pospávali, ale vznik frazémů nemusí být vždy úplně logický. Řekl bych, že ti zřízenci spíše“ lelkovali“, možná i „chytali lelky“. Tož, podívejme se na ta ornitologická rčení důkladněji:

Lelkovat, vystrnadit, jíst jako vrabec, mít ostříží zrak, přečíst si novinářskou kachnu a spát jak dudek

Lelci jsou noční ptáci, kteří chytají hmyz do široce otevřeného zobáku, což může evokovat zívání. Je pro ně také typické, že při nedostatku potravy upadají do stavu strnulosti, čímž šetří energii – tedy lelkují. Strnadí samci jsou v době hnízdění mimořádně nesnášenliví a jsou ochotni kdekoho z blízkosti hnízda vystrnadit. Ostříž má nepochybně dobrý zrak, sup ho však má asi ještě o něco lepší, nicméně k tomuto mrchožroutovi se váží jiné příměry. Kdyby děti jedly jako vrabci, což jim starostliví rodiče někdy říkají, sluply by všechno, na co by přišly, takže se ten příměr týká asi jen jejich malé velikosti. Kachna má s pochybnými zprávami v novinách společné jen to, že kdysi jakýsi novinářský vtipálek popsal „nový způsob lovu kachen“ pomocí udice se žaludem namočeným v projímadle. Příčina hlubokého spánku dudka, vyjádřená příslovím „spí jako dudek“, vychází z mylné představy, že hnízda dudků páchnou kvůli svému zaneřádění, a ten smrad ptáky uspává. Ve skutečnosti spí dudci docela normálně a mají hnízda čistá. Specifický zápach je způsoben sekretem, který vystřikují z důvodu vlastní ochrany mláďata ze speciální žlázy.

Třetímu smrt

Tato poměrně málo známá pověra, že jednou zápalkou si mají připálit maximálně dva kuřáci, má zajímavý původ. Během búrských válek byli prý britští vojáci v noci ohrožováni búrskými střelci tak, že podle dvou připálení odhadovali polohu třetího kuřáka, na kterého vystřelili. Moc mi to nedává smysl, ale je doloženo, že tuto skutečnost řešil britský polní řád.

Peníze nesmrdí „Pecunia non olet“

Toto rčení je připisované římskému císaři Vespasianovi, který zavedl daň z používání veřejných záchodů. Když to jeho syn Titus kritizoval, ukázal mu prý císař minci, čímž mu názorně demonstroval, že peníze z této daně žádný zápach nemají. Smysl je jasný: hodnota peněz není ovlivněna způsobem jejich získání.

To jsi byl ještě na houbách

Od malička jsem toto rčení slýchal, a jelikož pocházím z houbařské rodiny, tak jsem jaksi podvědomě předpokládal, že jsem houbařil už v prenatálním stavu. Poněkud logičtější vysvětlení jsem se dočetl na jazykovědných stránkách. Houbaření bývalo oblíbenou záminkou pro milostné hrátky párů nesezdaných i těch, které trpěly nedostatkem soukromí. Až jako dospělý jsem se od rodičů dozvěděl, že to moje „na houbách“ platí stoprocentně.

Proč se říká kravál?

Mohlo by se zdát, že takovéto etymologické zkoumání přísluší jen jazykovědcům. Bylo by to tak, kdyby se k tomu nepojil těžko uvěřitelný, leč pravdivý příběh: Kravál je zkomoleninou jména Grawahl. Nositelem toho jména byl profesor vídeňské univerzity, který se zabýval akustikou. Ten se náhodou setkal s učitelem hudební nauky Schweigerem a oba nadšenci dospěli k tomu, že jakýkoli hluk se dá zaznamenat do not a reprodukovat hudebními nástroji. Jelikož právě skončila 1. světová válka, napadlo je, že by hudba mohla simulovat hluk, který vydávají vojenské jednotky, a tím by bylo možné zmást potencionálního nepřítele. Po mnohých peripetiích s vojenskou kapelou a záznamovými zařízeními byl uskutečněn experiment, který podpořilo i Ministerstvo národní obrany. Zkouška před veřejností byla však natolik „zdařilá“, že způsobila chaos, paniku, dopravní nehody a zranění některých přihlížejících. Vše skončilo tak, že zařízení bylo zničeno a vědci potrestáni. Zbyl po nich jen ten „kravál“.

Být na huntě

Tento frazeologismus je založen na metafoře, která spojuje německé označení důlního vozíku (hunt/hund) se stavem, kdy je člověk existenčně na dně. Ta vazba není úplně zřetelná, ale jak už to tak v jazyce bývá, vzniká frazém řetězením asociací.

Dělat cavyky, okolky a ciráty

Všechny varianty vyjadřují ve své podstatě totéž: něčemu bránit, něco zdržovat, činit průtahy, dělat vytáčky. Okolek je výstupek vytvořený po celém obvodu kola kolejového vozidla bránící sjetí kola z kolejnice. Z toho lze vytvořit synonymum pro průtahy docela těžko. Logičtěji působí vysvětlení, že se tak nějak „chodí okolo“. Cavyky jsou meritu věci blíže. Dříve se tak označovalo hašteření či hulákání, což v zásadě mohlo způsobit ony průtahy. A nakonec ciráty. Ty mají mnohem průzračnější původ. Do češtiny se „cirát“ (ve významu ozdůbka, titěrnost, šperk) dostal prostřednictvím němčiny (Zierat – ozdoba). „Bez velkých cirátů“ znamená vlastně bez ozdob, prostě a jednoduše. Analogicky „s ciráty“ je to se zbytečnými příkrasami.

Kout pikle

„Kujme pikle, kujme pikle, obvyklé i neobvyklé.“ Co to ti pohádkoví rádci dělali? Všichni to víme: spřádali intriky a pletichy, osnovali spiknutí. I faktické pikle se však mohou kout. Německé slovo „pikel“ nebo „pikl“ prý označovalo malou bodnou zbraň vhodnou pro zákeřný útok. To pravděpodobně dalo základ pro označení té nepravosti.