Tradiční rodina je floskule k získání politických bodů, ve skutečnosti se nějak konkrétně podporovat nedají, protože hlavním problémem je vysoká rozvodovost. A s politickými opatřeními proti rozvodovosti se to ma podobně jako se zákazem rakoviny.

Zkuste si najít něco o vývoji dítěte. O formování osobnosti. Budete se divit. Dítě se učí rodinný život ve velmi raném věku. Učí se pozorováním své rodiny. Ještě neumí mluvit, chodit sotva se posadí, ale už ví jak se chová žena k muži a muž k ženě. Děti, které neměly možnost toto pozorovat mají problém. Nejsou schopné udržet vztah. Samozřejmě mají problém i děti, které např, když jeden partner bije druhého.

Dnešní rodiče dělají spoustu chyb, ale generace před nimi je dělala také. I když se třeba nerozváděli kvůli prkotinám a před dětmi své problémy neřešili(ty velké, jinak hádka a dohadování se kvůli prkotinám s výsledkem kdy dojde k dohodě by dítě vidět mělo).

Chápu, že dítě, které vyrůstá v ústavu nemá tyhle základní znalosti. Nemá je třeba ani moje neteř, kdy její otec odešel pryč, když jí byl necelý rok. A je to znát. Např. na tom jak u ní probíhala puberta. Otec jí moc chyběl. I když má náhradního, přesto tam bylo několik let, kdy žila jen s matkou a právě v tom věku, kdy děcko doslova nasává znalosti do života.

Děti opakují vzory. I když se stane dvojice stejného pohlaví vychová heterosexuála, ten tak nějak nebude vědět jak se má chovat v partnerství. Bude navazovat známosti a nebude vědět jak žít ve společné domácnosti i když to viděl, ale prostě mezi lidmi opačného pohlaví je komunikace jiná.

Tady nejde o tradici. Rodina je první místo, kde se dítě učí. Učí se jak žít. Malé děti se učí pozorováním a hrou. V životě člověka je to období, kdy se naučí největší objem činností a chování. Učí se ty velmi základní činnosti. Děti jsou tak nastaveny. To období trvá do jejich 7 let. Pak už se učí mnohem hůře.

Pak je ještě jedno speciální období. To už je spíše specializace na budoucí povolání. To se děje v pubertě. Lidé dříve to věděli. Takže chlapec před nástupem puberty nastupoval do učení k nějakému mistrovi. Děvčata obvykle v tom věku pomáhala doma a nebo šla do služby. Tady jako společnost také děláme chybu. Specializaci odkládáme - 9. třída..

Možná jste ve svém zaujetí svými názory na tu správnou rodinu přehlédla, že můj článek se primárně nezabývá tím, co píšete, ale onou, jako mantrou opakovanou pitomostí o podpoře tradiční rodiny.

Já přeci vůbec nezpochybňuji to, že i mně připadá jako ideální právě ta rodina, kde jsou táta máma a děti. To však není ničím, co by šlo nějak podporovat či preferovat. Tak to buď je, nebo není. Pokud to tak není, nedá se nic dělat, ale není důvod jiné než takové rodině jakkoli omezovat práva na základě toho, že podporovat budeme jen tu tradiční rodinu.

Navíc to, co píšete (a teď cituji svoji matku klinickou psycholožku), je do značné míry spekulativní. Píšete jen, jak si vy nebo někdo jiný myslí, že by to mělo být. Ve hře je však takové množství proměnných, že se na tom solidní teorie dá postavit jen velmi těžko. Z problémových rodin vyrostou i slušní lidé, stejně tak opačně, z neúplných rodin lidé se silnou vazbou na rodinu a ze spořádaných lidí lidé, kteří se nikdy nezakotví. Těžko se to škatulkuje, a to i protože nikdo nikomu nevidí až do kuchyně, nedají se uchopit principy dědičnosti a pod. Existuje však určitý princip rodiny založené na silných citových vazbách, na lásce, porozumění a empatii, a já se domnívám, že to moc nesouvisí s biologickými principy, s úplností nebo různopohlavností.

To bude žůžo, až si bude moci pedofilní páreček adoptovat děťátko

no a co? V čem je prosím vás lepší, aby totéž děťátko vyrůstalo úplně bez rodičů a rodiči mu byl systém? Podle mne jakákoliv rodina je lepší než žádná rodina a z vlastního příkladu vím, že homosexuální pár dokáže často vytvořit lepší rodinu (a ne, nehovořím pouze o podmínkách materiálních) nežli leckterá "tradiční", heterosexuální. Možná právě proto ty "tradiční rodiny" proti těm "druhým tak brojí. Že by se bály, či spíše (heterosexuálové obecně) báli srovnání a nastaveného zrcadla?

Napsal jste to velice dobře a jak jsem četl diskuzi, tak ti, kteří s vámi nesouhlasí, respektive se vymezují vůči homosexuálům, nedokáží proti vašemu textu věcně argumentovat. Problém podle mého spočívá v tom, že lidé, kteří jsou proti zrovnoprávnění homosexuální svazků, včetně práva homosexuálů vychovávat děti v rodině, se zabývají buď terminologií, nebo "celospolečensky". Jenže o terminologii vůbec nejde a jak lidé žijí, je jejich individuální věcí, stát má jen zajistit rovná práva všem.

Trochu jsem se touto problematikou teď zabýval a zjistil, že náš právní řád rodinu ani její členy obecně neurčuje, jen Občanský zákoník stanoví, že rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany. Našel jsem však čtyři sociologické definice, a sice rodiny základní, rozšířené (široké), orientační a prokreační (rozmnožující). Pak jsem našel rodinu v sociologických teoriích s funkcionalistickým, konfliktualistickým, marxistickým pojetím, dále interpretativní teorie, teorie pozdně moderní rodiny nebo feministické teorie.

V těch posledních mě zaujalo, co říká Judith Staceyová, která se zabývala zejména v kontextu Spojených států rozporem mezi mytizující rétorikou rodinných hodnot a každodenním jednáním. Podle ní je rodina spíše než stabilní a základní entitou a všelidskou institucí rozmanitou paletou konkrétních rodinných konstelací tvořených konkrétními aktéry. Myslím, že to Judith Staceyová vystihla přesně. Z tohoto hlediska věcně nic nebrání tomu, aby byla uznána i homosexuální domácnost s dětmi za rovnoprávnou rodinu. Brání tomu jen předsudky a předpojatosti.

Děkuji za výstižný a erudovaný komentář, pane Kvapile. Já jsem původně vůbec nechtěl řešit práva homosexuálů, ale pouze upozornit na ten nesmysl s podporou tradiční rodiny. Ono to ale logicky souvisí. Je asi paradoxem, že si i s ohledem na svojí rodinu rodiny rodiny jako takové velmi vážím. O to více mi však přijdou"biologické" principy podružné a naopak vztahové záležitosti zásadní, což v podstatě asi koresponduje s tím, co píšete o definicích Judith Staceyové.

Cest podpory rodiny s dětmi je mnoho. Osobně souhlasím s větší podporou nerozvedené rodiny než rozvedené. K tomu společné zdanění, které umožňuje flexibilní přístup rodiny ke karierám a ze společného zdanění samozřejmě i vyplívající společné důchody.

Dál jde o podporu výchovy dětí v manželství. Podporu udržení manželství, například financováním manželských poraden.

A ač to v našem pojetí plky často jsou, tak podpora tradiční rodiny je reálná. Navíc se realizuje.

Můj pohled to není a já. osobně bych neměl nejmenší problém s homosexuálním manželstvím a jeho stjnou podporou s uzákoněním nějakých SM svazků. Tipu otrok, otrokář....

Ale dokážu vidět co by za podporou tradiční rodiny se mělo skrývat.

Je tady plno nesouhlasu s panem Turnerem, ale nikde nevidím pozitivní návrhy jak teda ta "podpora tradiční rodiny" má vypadat. Pan Turner možná zvolil provokativní styl, ale jak jinak vyvolat diskusi? Pouhé odmítnut názorů je A. No a B je kde? Jediná možnost je potom C, žádná podpora žádného svazku, úplně šumafuk jestli někdo s někým žije či nikoli. Úplně zrušit dědění při úmrtí jednoho z manželů, žádné daňové úlevy na společnou domácnost s dětma... Osekat to všechno.

Ano taky jsem to záměrné přehnal. Tak zkuste mi dát praktické a reálné návrhy na tu vaši "podporu tradiční rodiny". A k tomu i návrhy zda do toho systému zahrnete i "rodiny" jenom s jedním rodičem, rodiny vychovávající děti z dětských domovů, rodiny kde prarodiče vychovávají svá vnoučata, protože rodiče třeba nemohou nebo zemřeli, rodiny kde jeden z rodičů není biologickým rodičem jednoho z dětí atd. prostě všechny další odchylky od modelu ultratradiční rodiny tj. muž, žena a jejich obou biologické děti. Jsem heterosexuální muž a tvořím takovou rodinu.

Děkuji

Nevím Martin co chcete vymýšlet. Vše už bylo vymyšleno a zavedeno.

Dobrý večer, Vaše blogy nečtu, ale tentokrát mě nalákal titulek a perex.

Víte, nikdy nych neoznačil jiný názor za plky, ale když jinak nedáte...

Pokud jste nikdy o nikom, kdo říká nesmysly, které nedokáže obhájit a vysvětlit s patřičnými argumenty, o nikomu, kdo účelově žvaní neřekl, že plká (nebo žvaní, nebo kecá, jak chcete), jste nejkorektnější z korektních a máte můj obdiv.

Další ze série hloupých článků. Gratuluji. Já preferuji právo dítěte na normální rodinu. Ne právo pseudorodiů na hračku

A co je taková normální rodina? Jak to právo chceš uplatnit?

Rodina s nějakým přívlastkem je na tom jako demokracie - socialistická, liberální, křesťanská atd. znamenají vždy nějakou deformaci. Zahrnování různých mezilidských vztahů pod zavedený pojem "rodina", třeba i zákonem, je svou podstatou lež. Existují přece či lze vymyslet i jiné výrazy, charakterizující mezilidské vztahy jiné než žena-muž-jejich děti, a dát jim ev, i právní obsah. Dnes i v minulosti ale mnozí chtějí měnit svět tím, že pojmy s dobrou pověstí (např. demokracie, rodina) začnou používat (i) pro něco jiného. čímž celkem spolehlivě ničí to, co dobrou pověst založilo.

S tím nesouhlasím a místo , abych vám oponoval odkazuji vás na komentář pana Kvapila, který vyjadřuje opak toho, co tvrdíte a s kterým se zcela ztotožňuji.

Nějak Vám z té rodiny vypadlo to rození. Má snad být jako rodina uznáno cokoliv, kromě single? A ano, lesby to zvládnou také, ovšem nikoliv jako dva pokrevní rodiče.

Asi budu tradiční, párečky nechť se registrují, jak je libo, ale manželství nechť zůstane svazkem muže a ženy.

Nabízí se prostá otázka: proč? Rození mi nijak nevypadlo, a to právě proto, že ono "rození" je to nejméně podstatné, co dle mého názoru definuje rodinu. Ti kdo zplodili dítě se o něj mohou starat špatně nebo vůbec, mohou mu ubližovat , mohou mu škodit , není to nic neobvyklého. Mají mít tito lidé větší právo , než ti, kteří sice u početí nebyli ( nebo u toho byl jen jeden z nich), ale dítě milují, starají se o něj a vychovávají ho? Odpovězte si sám a vezměte v potaz , že tím dotyčným může být kdokoli, třeba prarodič, třeba sourozenec, třeba homosexuální pár, třeba heterosexuální pár, třeba singl. Myslím si, že rodina není to, co vy si myslíte.