Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Foto

Odbor ŽP kraje Liberec vydalo v létě dvě vyhlášky, jak se chovat, přijde-li vlk. Ta druhá ovšem rušila to, co bylo v té první. Dodnes nevím, mám-li vlka oslovit či ne, nakrmit, či ne, podrbat za uchem atd.

Když jsem zjistil, že nám ze zahrady zmizel plastový pytel na odpadky, pojal jsem podezření. Pytel jsme našli o pár metrů dál, byl lehce natržen a byl na něm otisk zubů něčeho většího.

Známý, který tam chová velké stádo ovcí, má elektrický ohradník a dva velké ovčácké psy. A je v klidu.

0 0
možnosti
PL

P15e36t31r 53L86o43r52e97n92c

30. 10. 2024 16:47

Vlci se občas toulají i v lesích kolem Staré Boleslavi a jednou jsme jednoho z auta viděli klusat v podvečerní krajině u Říčan...

Až nepříjemně kontaktně jsem potkal vlka v zimě v Nízkých Tatrách na horním konci Demänovské doliny cca před 30 lety. Já mladý frajer jsem se rozhodl poslední jízdu sjet z Chopku někde přes Májovou až k silnici směr Demänová. Nahoře na holině jako vždy fučelo a byla ledovatka, ale jen jsem vjel do lesa, najednou tam bylo dobrý metr a půl nafoukaného a provzdušněného prašanu, do kterého jsem se okamžitě začal po pás bořit. Už se stmívalo, neprozřetelně jsem sjel do jakési rokle s tím, že "voda vždycky teče do civilizace". Jenže tam jsem se zabořil ještě víc a nemohl jsem se z té závěje vyhrabat. Po chvilkové panice při zkoušení všemožných způsobů, jak se z toho dostat, jsem se zklidnil, abych si promyslel, co dál a rozhlédnul se, kudy by to bylo nejlepší. V tom jsem ho uviděl. Stál tak 5 - 7 metrů nade mnou. Statný, stříbrošedý vlk a celou dobu se na mě v klidu shůry díval, jakože "Nač to hrotit, ten mi tady neuteče". Naše pohledy se dlouze střetly z očí do očí a mezi hlavami jakoby proběhlo takové zvláštní předávání a poměřování energie - kdo jí má víc a kdo je odhodlanější. Vyslal jsem mu informaci, že se jen tak nedám a zakřičel jsem na něj, ať táhne pryč, ale s ním to nic neudělalo - stál a koukal na mě dál, jak se s tím popasuju. Věděl jsem, že nesmím sundat lyže a vyšlapával jsem si jimi schůdky z té strže ven. Až se mi to po nějaké době a po malých kouscích podařilo, kouknul jsem na to vlkovo místo - pořád tam byl a jen koukal. Vydal jsem se raději po vrstevnici směrem, kde jsem tušil civilizaci, kam jsem nakonec v hluboké tmě dorazil. Celou cestu jsem měl dojem, že ten vlk je někde v té tmě poblíž...

1 0
možnosti
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.