Striktní odmítnutí utečeneckých kvót je populistický nesmysl

Ministr Chovanec si asi myslí, že kroky, které odporují rozhodnutí EK i obecným principům demokratického a civilizovaného státu, jsou záchranným kruhem pro potápějící se ČSSD a je, jako mnozí jiní, proto schopen obětovat renomé ČR

Jsem si vědom, že tento můj názor zdaleka nebude odpovídat většinovému mínění českých občanů a ví to i politikové a volby se blíží… Dovolím v tomto ohledu odporovat obecnému názoru, že politik má povinnost hájit aktuální názory a nálady většiny obyvatelstva. Myslím si, že je to spíše naopak, jelikož má danou odpovědnost za svou zemi a její obyvatele, musí jít v zájmu státu a ústavních principům někdy i proti  aktuálnímu většinovému mínění. Pokud je schopen takto jednat, může si říkat státník, pokud to udělat nedokáže, je jenom populistickým pohůnkem.

Ale vraťme se k problému. Současná bezpečnostní situace ve světě a nedávné teroristické útoky vyvolávají pochopitelné emoce, které kromě vnímání reálných rizik vytváří také emotivní zkratky typu: utečenec – terorista, muslim-terorista, Arab – terorista a podobně. Nemá asi smysl argumentovat, že to tak není, respektive, že kdyby to tak bylo, situace by vypadala docela jinak. Kdo si to uvědomuje, žádné další argumenty nepotřebuje, kdo žije v zajetí oněch zkratek, toho asi nepřesvědčím.

Česká republika má podle schválených kvót přijmout 400 (slovy: čtyři sta) prověřených uprchlíků z uprchlických táborů jihoevropských zemí, aby ulehčila těmto státům, členům stejné unie, které jsme členy i my, a které mají tu smůlu, že jsou „ na ráně“. Tedy nikdo po nás nechce, abychom u nás vypustili „do krajiny“ tisíce podezřelých individuí nejasného původu a nejasných plánů. Přijali bychom 400 prokazatelných utečenců před válkou s doklady a jen takové, které chceme, a kteří k nám chtějí.

Co kdyby byl mezi nimi terorista? Pochopitelně to s jistotou nikdo nemůže vyloučit, jenom bych rád upozornil, že se k nám naprosto nekontrolovaně (pokud není sledován) může dostat jakýkoli občan Německa, Francie, Spojeného království či Itálie se záměrem provést teroristický čin, a s platným vízem klidně občan Saúdské Arábie nebo jakékoli jiné potenciálně rizikové země. Jinými slovy nežijeme na opevněném ostrově a sdílíme stejná rizika s ostatními, která se přijetím těchto uprchlíků nijak nezmění.

Nevím, jestli je to přijatelný argument, ale vezměme také v potaz, že u nás žije s dřívější doby tisíce muslimů z různých zemí, o nichž nikdo dříve nepřemýšlel, jakého jsou vyznání (oni to ti lidé nemívají napsané na čele). Žijí tady a nejsou s nimi problémy, tedy alespoň ne větší, než s našinci. S nadsázkou lze říci, že nejnebezpečnějším muslimským radikálem (poté, co si to Lukáš Lhoťan rozmyslel, a dal se ke katolíkům) je salafista Sáňka, Čech jak poleno.

Nejsme však sami, kdo odmítá příslušné kvóty, naprosto je odmítli Maďaři, Poláci a bratia Slovaci, tedy prakticky všichni ti, kteří do nedávna utíkali ze svých zemí a hledali azyl v demokratickém světě. Trochu paradoxní, co říkáte? Jsou však i postkomunistické státy, které se dokáží chovat humanisticky, byť i tam jsou jistě hlasy proti, třeba Slovinsko, které mělo podobnou startovací pozici jako naše republika, ale které nás již ve všech směrech předhání. Abych byl objektivní, hodně opatrné jsou v důsledku své vnitropolitické situace i jiné státy, ale zásadně kvóty neodmítly.

Ono ani nejde o to, jestli budeme finančně EK sankcionováni za nedodržování kolektivních rozhodnutí EU (ekonomika nám přece šlape a máme na to), ale takovýto přístup nás posune jen dál na „východ“ mezi nespolehlivé spojence a partnery, kteří se dosud nevymanili ze své minulosti. Tedy posune nás tam, kde už reálně jsme. Už jsem to tady deklaroval, když nejsme ochotni dodržovat pravidla a nést důsledky i nepopulárních rozhodnutí, tak z té Unie vystupme a připojme se ke Společenství nezávislých států. Vedle Běloruska a Kazachstánu se budeme cítit lépe.