Slezte z toho lustru, Donalde…a vraťte se na zem!

Jen ve zcela zvráceném světě může někdo usilovat o to, aby se agresor stal vítězem a napadený byl obětován coby naivní záruka míru. To už tu bylo. A byla to zrada.

V krátké době věnuji už několikátý článek onomu slavomanovi, který dělá právě to, co dělá asi jen proto, aby vzbuzoval pozornost a neustále gradoval pocit důležitosti své osoby. V záplavě dekretů, výnosů, počinů a různých prohlášení je těžké odlišovat možné od nemožného, neuvážené bonmoty od uvážených, reálné výhrůžky od těch nereálných a skutky fakticky proveditelné od těch neproveditelných či těch, které americkému prezidentovi někdo zatrhne, neboť ani ten, byť disponující značnými pravomocemi, není absolutním vládcem a nestojí nad zákony.

Z amerických voleb a z krátké doby vlády je patrné, že Donald Trump dělá ve vnitrostátní politice v podstatě to nejpitomější (ale zároveň i nejúčinnější), co politik dělat může. Vytváří fatální kontroverze, dělá z občanů své nadšené či až fanatické obdivovatele a stejně zavilé odpůrce, čímž logicky buduje krajně nepřátelské nálady ve společnosti. Nebezpečnost takovéhoto počínání bohatě prověřila minulost, vzpomeňme jak velké množství jinak normálních a slušných lidí počalo náhle milovat i zrůdy a masové vrahy, a patrné to bylo také z událostí, které provázeli Trumpovu prohru v minulých volbách.

Když už jsem se dotkl Bidenova prezidenství, tak je třeba říci, že ten mnohé kontroverze také vytvářel. Amerika se pod jeho vedením vydala na cestu, která zjevně velké části Američanů vůbec nevyhovovala a Kamala Harrisová v tom evidentně chtěla pokračovat. Nechci ty principy hodnotit, ale skutečnost, že ve volbách zvítězil člověk, kterého by si snad normální národ v normální situaci nemohl zvolit, o něčem vypovídá. Je tedy patrné, že ony nepochopitelné a v zásadě nevolitelné politiky část občanů volí jen na protest proti určitým principům, které zastávají jejich vládnoucí političtí konkurenti. Podívejme se na trumpovce Babiše. Ten člověk postrádá prakticky vše, co by obecně měl úspěšný politik mít, přesto do jisté míry (prohrál volby i prezidenskou kandidaturu) úspěšný je.

Přijde mi docela zajímavé, že řada principů, které tento druh politiků neustále melduje, není vlastně vůbec společensky důležitá a života běžných občanů se prakticky nijak nedotýká. Typickým příkladem může být genderová problematika, která lidi neobyčejně vzrušuje, přestože v civilizovaném demokratickém státě se v této oblasti řeší už jen nuance, které, jak už bylo řečeno, nemají na život drtivé většiny lidí vůbec žádný vliv. No řekněte, s kolika transsexuály jste se v životě setkali a jaký jste s nimi měli problém? A takových témat je celá řada. Všimněme si, do jaké míry tyto v zásadě marginální záležitosti plní mediální prostor a také zaměstnávají parlamenty, které by se měly věnovat důležitým problémům.

Poněkud jinak je to s fenoménem migrace. Američané jsou ze své podstaty národ migrantů, „domovské právo“ tam mají jen indiáni, tedy zbytek těch, které migranti nestačili vyvraždit, a současní Afroameričané se stali „migranty“ většinou bez vlastního přičinění. Pominu-li nelegální migranty, kteří páchají trestnou činnost, které by měl každý rozumný stát deportovat, jsou však Spojené státy na migrantech existenčně závislé. Konečně i u nás by v případě odchodu všech Ukrajinců ze dne na den zkolabovalo stavebnictví a patrně by velké problémy měl i maloobchod, průmysl a doprava. Je tedy, myslím, dobré rozlišovat rozumnou migrační politiku státu od nereálných populistických deklarací, které vyvolávají nemalé emoce. Třeba ona nelegální migrace je u nás zcela marginální téma a podívejme se, jaký mediální zájem dokáže vyvolat takto zacílená kampaň a jaké vášně to vyvolává.

Může se zdát, že všeobecně přímočarý a radikální přístup Donalda Trumpa bude účelný a tím také úspěšný. Nechci tvrdit, že to není možné, liknavá a opatrnická politika vůči fatálním domácím i světovým problémům asi moc úspěšná být nemůže, nicméně dílčí úspěch tady a teď většinou nevyřeší problém jako takový, jenom ho odsune a po čase se objeví znovu a ve větší míře. I to nás učí historie. Navíc se v této souvislosti stáváme obětmi různých sebeklamů ohledně důležitosti výše uvedených témat a globálních problémů, které žádnými globálními problémy nejsou. Řekl bych, že naopak fatální problémy lidstva nalezneme v tématech, na které Trump zcela rezignoval.

Zásadním problémem pro svět ovšem zůstává Rusko, ke kterému americký prezident přistupuje natolik nekonzistentně a kontroverzně, že se nabízí otázka, zdali se tím celosvětovým problémem nemůže stát i trumpovská Amerika, která nebude jednat ve shodě se zájmy Ukrajiny, ani Evropy, ani Izraele a možná ani se svými vlastními ne, ale jen se zájmy jednoho politického obchodníka a jeho kumpánů. Slovo, které se dere na mysl ze všech zmíněných počinů, je zrada. Zrada přátel, zrada sousedů, zrada ideálů a principů, které jsme v souvislosti se Spojenými státy považovali za samozřejmost.