Propagace homosexuality

Budu-li psát o počasí, bude to jeho propagace? Ne, počasí bude takové, jaké bude, bez ohledu na náš vliv. Díky "propagaci" se nikdo nestane homosexuálem, ani jím být nepřestane. Zákaz takové "propagace" nikoho před ničím nechrání.

Vydá-li někdo zákon, který propagaci homosexuality zakazuje, je to pouze forma restrikce vůči takto orientovaným lidem. Deklarovaná starost o řádnou výchovu dětí a jejich zdárný vývoj zabezpečený tabuizováním této problematiky je pouze záminka, která má ony restrikce ospravedlnit. Takový krok nemá absolutně žádnou podporu v odborném náhledu, naopak přístup bez vysvětlování, vytváření tabu a absence vědecky podložené osvěty vede k tomu, čeho jsme byli u nás kdysi svědky a co přetrvává v mnohých oblastech světa, o kterých často mluvíme jako o necivilizovaných či majících zcela odlišnou kulturu.

Díky takovému přístupu byla, mnohde stále je a možná i znovu bude poměrně velká část populace od dětství, tedy od okamžiku uvědomění si své odlišnosti traumatizována a vyčleňována ze společnosti, která ji nechápe, případně bude tuto komunitu vnímat jako ty „úchyláky“. Za dobu, po kterou jsem schopen tuto problematiku vnímat, což je cirka čtyřicet let, se u nás přístup k homosexualitě zásadně změnil. Změnil se i můj náhled a náhled mnohých mých vrstevníků a věřím, že generace mých dětí a ty následné už nebudou tuto problematiku vnímat vůbec jako problematiku.

Ovšem nestane se tak, pokud někdo nezačne cíleně činit pravý opak. Jak by se to mohlo stát? Třeba tak, že určitá konzervativně naladěná část společnosti vygeneruje vůdce, který postupnými kroky konzervativní principy přemění v ideologii, v rámci které není místo pro ty, kteří se liší. Liší čímkoli, třeba i sexuální orientací. Všechny autoritářské režimy směřující k totalitě, nebo již totalitní způsob vlády praktikující, mají tendenci všechny srovnat do řady, nenávidí ty, kteří vybočují, kteří jsou jiní. Vítají ale naopak takové kontroverze uvnitř společnosti, protože koho zaměstnává boj proti „vnitřnímu nepříteli“ tomu už nezbývá potenciál vymezovat se proti establishmentu.  

Právo být jiný a právo na to, aby to společnost bezvýhradně respektovala, tak musí být základním parametrem každé vyspělé demokratické země, a naopak porušování těchto práv je jasným signálem odklonu takové země od principů demokracie a svobody.  Není náhodou, že země, kde nejsou respektována práva homosexuálů, nejsou respektována práva ani jiných menšin a ve finále jsou či budou omezována práva všech, protože ve své podstatě jsme každý jiný a máme také odlišné názory, se kterými nikdo nemusí souhlasit, ale právo na jejich vyřčení je nezpochybnitelné.

Přijde mi smutné, že si tyto velmi prosté a jasné principy mnoho lidí evidentně neuvědomuje. Máme asi tendenci lpět na postojích, které jsou pouze vyjádřením našich vlastních pocitů a předsudků, že právě to jiné, to odlišné je a priori špatné a nežádoucí. Je to patrně přirozené, ale člověk je obdařen svobodnou vůlí, a tak to nelze vnímat jinak než jako charakterová selhání příslušných jedinců. Je-li takový přístup otázkou osobního rozhodnutí, je to řešitelné. Homosexualita není otázkou volby, "homofobie" ano.