- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V Rokycanech jsem taky bránil mír a socialismus. Za tři roky to bude už padesát let. Některé zážitky jsem i zmínil v několika článcích zde v tomto prostoru, ale k erotice to mělo velmi daleko. Nedávno, cestou z plzeňského Dinaparku, jsem přemluvil ženu a vnoučata a zajel se podívat do horních kasáren. Udělali z nich jakousi průmyslovou zónu, jen v horní části je skanzen bojové techniky, kterou jsem důvěrně znal. Když jsem si kupoval vstupenku, požádal jsem biletářky o slevu protože jsem tu po dva roky byl místní. Samozřejmě to bylo myšleno v nadsázce, ale děvčata byla mojí žádostí tak zaskočena, že zavolala vedoucího.
"Ten pán tady v osmašedesátým sloužil a chtěl by na to konto slevu," vysvětlují pokladní šéfovi. Byl to můj vrstevník, sláva, zasmějeme se tomu a zavzpomínáme. Na vzpomínání nebyl prostor, protože kšeft je kšeft a nějaké vykecávání s pamětníkem už nikoho nezajímá. A možná, že je to tak dobře.
Děkuji za hezký příspěvek, já jsem v Rokycanech sloužil o cca dvacet let později a přiznám se, že jsem tam od té doby nebyl, přestože vzpomínek (víceméně neerotických) by bylo na knihu. mějte se hezky. J.T.
Narazil jsem v sahare uprchliku na oazu. Diky za hezkou povidku.
Teda vy máte zážitky! Já když jedu do Ostravy, všichni hledí do tabletu, nikdo spolu nemluví. Akorát furt telefonují ( i v tichém vagonu) - to je veškerá zábava. A pak ještě slečna, co nosí kafe. Nic víc!
Ta příhoda je stará třicet let, aktuálně cestuji podobně "záživně" jako vy .