Počítání Romů

Jeden Rom, dva rony, tři rumy… To se jeden těžko dopočítá. Kdo je to Rom? Ten, kdo se za Roma považuje? Ten, kdo odpovídá nějaké antropologické specifikaci?  Ten, kdo žije v nějaké sociální struktuře? Má vláda jasno?

Já tedy jasno nemám a trochu mě děsí, jestli na úřadě vlády jasno mají, když vyhlásili „sčítání Romů“ a obeslali kraje, aby: „kromě počtů občanů, kteří se k romské národnosti hlásí, byli započítáni i ti, kteří jsou za Romy považováni významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů“. No, potěš pánbů!

Docela by mě zajímalo, o co úředníkům z úřadu vlády jde, případně na čem je založena taková zakázka od politiků? K čemu je někomu údaj, který obsahuje otázky uvedené v perexu tohoto článku? Kdo potřebuje vědět, kolik lidí si o sobě myslí (a tuto skutečnost i deklaruje), že jsou Romové, kolik lidí splňuje určitou (mimo jiné velmi pochybnou) antropologickou normu pro Roma, případně o kolika lidech si okolí myslí, že jsou to ti „cigoši“.

Víše uvedené je možná zajímavé téma pro diplomovou práci budoucího etnografa nebo sociologa, ale co s tím bude dělat vládní úředník nebo politik? Asi by mi odpověděli (tak je totiž i průzkum zdůvodněn), že je to podklad pro řešení romské otázky, že na základě toho se někdo chystá Romům pomáhat. Jestli oni to ti odborníci neodkoukali od ornitologů? Zoologové a přírodovědci obecně sčítají stavy zvířat a rostlin, a na základě toho navrhují a provádí určitá ochranářská opatření. Logika je zcela jasná, stejně jako je jasné, kdo je orel skalní, a kdo sojka.

Orel skalní se dá chránit tím, že se ochrání jeho nečetná hnízdiště, ale obecná ochrana přírody spočívá však v něčem jiném. To jsem poněkud odbočil, ale podobnost je nabíledni. Jednotlivě se mohou v odůvodněných případech chránit konkrétní lidé, ale ne společnost. O co nám jde? Předpokládám, že stejně jako při ochraně životního prostředí, jde ve společnosti o to, aby se minimalizovali různé škodlivé a nežádoucí společenské projevy. Aby lidé chodili do práce, nezneužívali sociální systém, řádně vychovávali svoje děti, dodržovali zákony, kulturně bydleli a kulturně žili.  Každý si pod těmito body může představovat něco trochu jiného, ale obecně si myslím, že v tom máme jasno.

Proto také mi přijde zajímavé a hlavně důležité, kolik lidí jsou bezdomovci, kolik lidí žije v chudobě a proč, kolik lidí a za jakých podmínek žije v ghettech a různých vyloučených lokalitách, kolik lidí žije ze sociálních dávek, jaké je kde kriminalita, jak je to s integrací dětí ze sociálně slabých a problémových rodin a komunit? Záleží snad na tom, kdo z výše uvedených má jaké antropologické rysy? Asi ne! Za cikána byl dříve, a možná je stále, považován ten, kdo po cikánsku žije. Jsem přesvědčen, že normální lidé u svých sousedů, kteří žijí zcela standardním způsobem života, nezkoumají odstín jejich kůže, vzdálenost očí a lícních kostí a nikdo také nezkoumá, jestli všichni, kdo žijí v nějakém cikánském ghettu, mají i etnickou příslušnost k Romům. To je přeci blbost.

Suma sumárum, další rána vedle. Tahle se romská problematika podle mého soudu řešit nemá, nedá a nesmí. Možná nejlepším způsobem jejího řešení je, neřešit ji vůbec. Rovným metrem měřit všem stejně a tím minimalizovat averzi majoritního obyvatelstva vůči Romů (a Romů vůči majoritě) a zabývat se s citem obecnými problémy, které postihují stejně „bílé“ i „černé“.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/romove-cesko-scitani-podle-obliceje-radnice-feo-/domaci.aspx?c=A170907_212353_domaci_fka