Pane Zálome, neraďte studentům, nemoralizujte a neurážejte je!

Pan Zálom je mladý člověk, takže nemůže sám pamatovat ty kydy, které kdysi nabádaly studenty a mladé lidi obecně, aby řádně studovali, nepodléhali „škodlivým“ ideologiím a angažovali se jen v rámci té jediné „správné“ ideologie.

Pokud někdo explicitně srovnává enviromentalismus s komunismem, a z každého, kdo vyjádří nějaký názor týkající se obavy z dopadu klimatických změn a ekologických „zločinů“, za jakéhosi pomateného „greténa“ a příslušníka „maoistickým mládežnických hord“ (cituji doslova), jako to udělal pan Zálom ve svém článku (odkaz je níže), musí počítat s tím, že mu jiní naznačí, že se přinejmenším chová jako hlupák.

Vzpomínám si docela dobře, že jsem už v počátkem osmdesátých let měl jako student gymnázia docela jasno v tom, jaký režim je špatný, a z jakého důvodu. Vnímal jsem absurditu komunismu a zcestnost československého socialismu v době, kdy se miliony lidí tvářili, jakože žádný problém není, a mnoho z nich, dospělých a moudrých tomu možná i věřilo a možná věří dodnes. Nenechával jsem si tyto své názory pro sebe a měl jsem asi kliku, že v té době už pominuly praktiky režimu z padesátých let.

Krátce před sametovou revolucí jsem se jako student (střihnul jsem si mezi gymplem a vejškou dva roky vojny) už zcela otevřeně angažoval. A opět jsem slyšel mnoho hlasů, které mě nabádaly, abych studoval, nedělal ostudu, byl rozumný, uvědomoval si, že moje názory jsou radikální, a že se spolčuji s jakousi vlasatou chátrou, která nám chce rozvracen naši republiku. Je podivuhodné, jak rozšířené to byly hlasy, a jak rychle potom přestaly být slyšet a jejich majitelé změnili názor.

Uvádím tento příklad proto, že mi přijde nehorázné dělat ze studentů demonstrujících za odpovědný přístup politiků k otázkám ekologie a klimatických změn na jedné straně fanatické blbečky, a na druhé straně pouhé záškoláky, a to bez ohledu na to, že jistě i tací se mezi nimi najdou. Obecně mi přijde naopak velmi dobré, že mladí lidé nedrží hubu a krok, a že alespoň některým není jedno, v jakém stavu Země budou žít oni a jejich děti. Že ta moudrá rada, aby raději řádně studovali, možná tak moudrá není, jelikož se také může stát, že to studium bude úplně k ničemu, protože za pár desítek let mohou žít v rozvráceném světě.

Jak už jsem tady několikrát uvedl, můžeme mírnit hlasy těch alarmistů, kteří argumentují nesmysly (nabádat je k seriózní argumentaci), ale nevidím důvod potírat hlasy jiných aktivistů, kteří nabádají politiky a vlády zemí, aby naslouchali odborníkům a nechovali se podle hesla: „po nás potopa“ (v některých případech doslova).

Žijeme totiž v době, kdy politika velmi citlivě reflektuje konzumní způsob života, a to i v tom smyslu, že se její reprezentanti všemi prostředky starají o to, abychom se za každou cenu cítili dobře a bezpečně, nestarali se o jiné, do kterým nám nic není, nenechali si jinými náš spokojený život otravovat a nestarali se o to, co bude. Žijeme často na dluh jako jedinci, žijeme na dluh jako stát (i v době konjunktury) a žijeme na dluh jako obyvatelé této planety. Na nerozumného člověka zaťuká exekutor, stát může být vydírán svými věřiteli a na lidstvo jednou zaklepe matička Země. Téměř každý pokus tento trend zvrátit, považuji za dobrý, a téměř každý pokus tento trend podporovat, považuji za chybný.   

https://zalom.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=728364