Oto, no toto?

Reportéři ČT si posvítili na Klempíře. Byla to snadná kořist. Dozvěděli jsme se jen něco o dopadech lumpáren, ke kterým se sám přiznal. Ptám se, k čemu je to dobré?

Proč se mám dívat na současného ministra kultury tak, jak byl zpodobněn ve svých jednadvaceti letech. Kluk z Moravy, který přišel do Prahy, aby naplnil své ambice v muzice, byl správně vytipován, jako vhodný práskač, což se potvrdilo. Pak měl výčitky, zhroutil se, spolupráci ukončil. Po letech se pod tíhou nezpochybnitelných důkazů přiznal, posypal si hlavu popelem a omluvil se. Tečka.

Zhruba ve stejné době jsem se pohyboval v podobném prostředí jako Klempíř a dělal jsem něco docela podobného. Chodil jsem na zakázané koncerty a akce, hulil jsem trávu, chlastal první ligu a také psal (dnes docela úsměvné) hudební texty, pro studentskou kapelu. Žádná StB mě ale nekontaktovala. Později jsem dostal párkrát obuchem přes záda a jednou mě vyslýchali v Bartolomějské. To bylo vše. Žádné hrdinství, ani žádná sviňárna. Nevím, co bych dělal, kdyby si mě vzali estébáci do parády. Doufám, že bych se nepodělal, ale to nemohu vědět.

Nemíním Otu Klempíře obhajovat, ale hrdinů v té době bylo po čertech málo. Těm čest a sláva. Miliony dalších drželi hubu a krok, kradli cihly, obdělávali družstevní záhumenky, volili, jak se volit mělo, a kvůli kariéře a bezproblémovému životu vstupovali do strany a studovali VUML. Sám jsem se morálně nepošpinil možná jen proto, že jsem to nestihl. V době, kdy jsem dospíval se již režim rozkládal a pak přišla sametová revoluce.

Nikdy jsem nebyl fanoušek hudby, kterou Klempíř provozoval a nenadchly mě ani žádné jeho jiné umělecké počiny, měl jsem na něho zcela neutrální pohled. Jeho vstup do politiky mi přijde docela úsměvný, stejně jako u mnohých jiných umělců kandidujících v průběhu let za všemožné partaje. O kompetentnosti poslanců je možné diskutovat, ale právě třeba na případu Oty Klempíře lze demonstrovat onu absurditu naprosté nekompetentnost na pozici ministra. Jinými slovy mi více vadí na ministrovi absence jakýchkoli předpokladů pro takovou funkci než to, že se kdysi v mládí zachoval jako slaboch a svině.

Takto nahlížím i na jiné politiky. Nijak mě netrápí předrevoluční činnost prezidenta Pavla a to nejmenší, co mi vadí na Andrejovi Babišovi, je jeho vcelku pochopitelná spolupráce s StB. Důležité je, jak se chovali a co dělali potom, a co dělají dnes. Tam u mě posledně jmenovaný prohrává na celé čáře. I dosazení Klempíře na ministerskou židli vnímám spíše jako chybu těch, kteří ho nominovali než jeho samého. Důvody obsazování nekompetentních osob partajemi se směšným mandátem jsou zřejmé a u příslušných jedinců to vnímám jen jako fatální nedostatek sebereflexe a soudnosti.

Jako by na objednávku mě v tomto místě článku přerušil pan prezident, který nás informoval o tom, že jiný člen vlády kromě zmíněného nedostatku sebereflexe a soudnosti prezentuje svoji nekompetentnost, aroganci, samolibost a neuvěřitelnou hloupost. Svědčí to jenom o tom, že se u nás do vysoké politiky nešťastnou shodou okolností dostali opravdu podivné osoby.