Ortel nad Krylem

Chtěl jsem okomentovat článek pana Kvapila a poněkud jsem se rozepsal až do podoby článku vlastního. To téma je lákavé a lze v něm asi hledat a nacházet různé obecné rysy důvodů a forem společenského protestu.

Docela chápu, že úspěch Ortelu vyvolává emoce. Vyvolalo to emoce i u mne a cítil jsem potřebu se k tomu vyjádřit, což jsem také bezprostředně udělal. A udělat to může každý, ať už je veřejně málo slyšitelný (jako já) nebo bude ten názor někde na titulní straně deníku. Ovšem výzvy nějakých skupin k pořadatelům nebo sponzorům mi přijdou hodně nešťastné, protože distancovat se (nebo naopak projevit sympatie) mají lidé a ne organizace včetně státu.  Pokud má někdo pocit, že Ortel porušuje zákon, ať na něho někdo podá trestní oznámení. Policie s v minulosti o aktivity frontmana kapely prý zajímala a obviněn nebyl ani za činnost, která mi přijde více nahraně než ta aktuální. Takže nějak působit na činnost kapely je asi nepřijatelné.

Emoce u mě vyvolalo i srovnávání Ortelu s Karlem Krylem, protože je to srovnávání vskutku nesrovnatelného. Umělecky i ideologicky. Karel Kryl podle mého soudu celý život mimořádně kultivovanou formou bojoval v prvé řadě proti reálným nepřátelům v nás (a dost možná i v sobě), kdežto Ortel bojuje trochu zoufale proti nepřátelům kdesi okolo nás, nebo se (už ne zoufale) zcela promyšleně veze na aktuálně vděčném tématu. To je samozřejmě pouze moje spekulace.

A tím jsem se možná dotkl podstaty popularity skupiny. Potřebujeme se asi distancovat od démonů zvenčí, abychom se nemuseli zabývat démony vlastními. A že to nejsou jen nějací rarášci, o tom jsem zcela přesvědčen. Problematika utečenců a islámu spolehlivě vytěsňuje všemožná témata, která mohou být pro mnohé nepříjemná. Cítím i zde z mnohých blogů touhu autorů bojovat v tomto kontextu se zlem v podobě politiků, organizací a státu, které prý omezuje naší svobodu, právo a bezpečnost, ale málo kdo chce bojovat s něčím, co způsobuje to, že takoví politici, organizace i stát jsou. I jenom domnělý společný nepřátel (natož reálný) může dobře spojovat a také spojuje. Úvahy a diskuse o našich vlastních problémech vyvolává mnoho protichůdných reakcí a pohledů. Jeden příklad za všechny. Zakládají se iniciativy bojující za práva muslimských žen, přičemž žijeme ve společnosti, ve které je nemalý problémem vývoj fenoménu zvaného „domácí násilí“. Reálné statistiky (i tušená potopená část ledovce) jsou toho důkazem. V pocitu ohrožení cizím světem rádi ignorujeme to, čí se sami ohrožujeme v rovině ekonomické, sociální a společenské.

Myslím, že žijeme ve společnosti, kde pozitivní změny už nevyvolá nějaká revoluce (pokud vůbec kdy nějaká revoluce sama o sobě pozitivní změny vyvolala), ani zahnání vnějšího nepřítele, ale pouze naše evoluce. Pokud se vydá cestou neandrtálců, může jako ta jejich také dopadnout.

Potřebujeme více Krylů a méně Ortelů.