Od paraskavedekatriafobie k cenosillicafóbii

Kdybych touto fóbií trpěl, byla by ještě umocněna událostí, která nás postihne každých pět let. Svátek demokracie? No, nevím! Už teď mi z toho nějak vyschlo v hrdle, možná mám cenosillicafóbii. Nevíte, co to je?

Začnu od konce. Cenosillicafóbie je chorobný strach z prázdné sklenice od piva. Lze to snadno dohledat, ale nejsem si úplně jistý, jestli to není žert, který počal být díky řetězovému sdílení brán vážně. V rámci této nadsázky bych řekl, že touto fóbií trpí dost našinců a mohlo by se asi snadno stát, že to dolehne i na mě, ale až v sobotu odpoledne, kdy bude jasné, jaký má ten „svátek demokracie“ rozuzlení.

Na přímé volbě prezidenta sice nic nedemokratického není, jenom si myslím, že je to v rámci našeho typu demokracie nepatřičné. V zemi, kde je „provozována“ parlamentní demokracie a stát řídí parlamentem posvěcená vláda, nevidím důvod, proč by měl prezidenta volit lid. Přináší to jen procedurální těžkosti a „bratrovražedné“ nálady ve společnosti. Je totiž něco jiného hlasovat pro své zástupce v parlamentních či obecních volbách, nebo jít do konfrontace v přímé prezidentské volbě, ke které se navíc váže humbuk, kterého jsme aktuálně svědky.

Paraskavedekatriafobie je skutečná fóbie, která patrně postihuje extrémně pověrčivé lidi. Je to chorobný strach z pátku třináctého a přijde mi docela zajímavé, na základě čeho se stalo takové datum nešťastné či prokleté:

V pátek (Velký pátek) byl dle tradice ukřižován Ježíš Kristus. Poslední večeře se účastnilo třináct lidí, přičemž tím třináctým byl Jidáš, který Krista zradil.

Židé, což s výše uvedeným logicky souvisí (kdybyste to snad nevěděli, tak Ježíš byl Žid) považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno „M“, což je první písmeno ve slově „mavet“, které znamená „smrt“. Přijde mi to sice trochu spekulativní, protože na „M“ začíná i „maces“ a na něm, není-li připálen, nic strašného není, ale budiž.

V pátek 13. listopadu 1002 údajně nařídil anglický král Ethelred II. popravu všech Dánů žijících v Anglii, což patrně souviselo s vikingskými nájezdy na ostrovy. Ethelred II. je historická postava a prokazatelně existovali i dánští dobyvatelé, kteří se v té době zaměřili na Británii, nicméně tisíc let staré údaje se vesele prolínají s legendami.

V pátek 13. října 1307 počal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů, po kterém následovalo mučení a smrt mnoha z nich a následný zánik řádu. To je sice exaktně ověřená historická událost, nicméně se na ní nabalilo tolik legend, pověr a všemožného balastu, že z toho jde jednomu hlava kolem.

Pevně věřím, že tento pátek (ani v sobotu) nedojde k žádnému krveprolití, přestože si docela živě dokážu představit, že by dnes byli příslušníci a sympatizanti jistých politických stran pochytáni a do soboty mučeni pohledem na to, jak jejich favorité ve volbách propadnou. (Kdyby snad měl někdo pochybnosti, tak to je, prosím, nadsázka neboli hyperbola)

Závěrem si tedy dovolím popřát všem včetně sebe, aby dnešní den u nikoho z nás neodstartoval onu paraskavedekatriafobii, a projevy cenosillicafóbie probíhaly jen v radostném duchu.